Lída Rakušanová

„Moudřejší ustoupí,“ praví české přísloví. Pokud jde o vleklý spor prezidenta a premiéra kvůli účasti na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře, to ale neplatí ani omylem.

„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, voláme všechny Čechy! Přijďte okamžitě na pomoc do Českého rozhlasu! SS-mani nás zde vraždí!“ ozvalo se 5. 5. 1945.

Bezpečnost Unie, konkurenceschopnost a ekonomika, to jsou hlavní témata zasedání Evropské rady. A podle premiéra Babiše je v zájmu Česka diskuse o sedmiletém rozpočtu EU.

Radek Vondráček a David Pražák z hnutí ANO, Marie Pošarová z Okamurovy SPD a šedá eminence Motoristů Filip Turek předložili parlamentu návrh novely zákona o střetu zájmů.

S batohem na zádech vystoupil český předseda Senátu na Tchaj-wanu z dopravního letadla. A s batohem na zádech ho přivítal i tchajwanský prezident.

Fakt, že se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení mohl díky iniciativě Meeting Brno konat v České republice, je uhrazením dávno splatného dluhu vůči českým Němcům.

Když dal Andrej Babiš po setkání s ministrem obrany najevo svou nespokojenost s nízkým počtem vojáků a žádal nápravu, bylo to tak trochu jako v té pohádce o 12 měsíčkách.

Rozhodnutí opozice nezúčastnit se čtvrteční parlamentní diskuse o nadcházejícím sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně bylo naprosto správné. 

Je to paradox: zatímco v těchto dnech oslavujeme konec druhé světové války, páchá země, která se o osvobození od nadvlády Německa zasloužila, válečné zločiny.

Ohňostroje, koncerty na náměstích, kulturní programy, – a modré vlajky s kruhem dvanácti zlatých hvězd, tak to vypadalo před 22 lety, kdy Česko vstupovalo do EU.