Lída Rakušanová: Německé volby budou napínavé až do poslední chvíle
Mannheim, Solingen, Magdeburk, Aschaffenburg, Mnichov. Jména měst, kde jen v posledních devíti měsících náhodně umírali nevinní lidé včetně dětí, a to při brutálních útocích těch, kterým Německo velkoryse poskytlo útočiště. Nepřekvapuje, že to je právě nezvládnutá migrace z arabských a afrických zemí, co na německé politické scéně před nedělními volbami do parlamentu nejvíc rezonuje.
Jak nedávno rezignovaně přiznal ministr zdravotnictví Lauterbach, z těch 2,6 milionů uprchlíků, které Německo v posledních deseti letech přijalo, by jich skoro milion potřeboval – vzhledem k prodělaným traumatům – psychoterapii.
Čtěte také
Traumatizovaní ale začínají být i voliči, a to nejen ti, kterým hrozí vzhledem k nebývale dlouhotrvajícím problémům německé ekonomiky ztráta zaměstnání. Oprávněný pocit, že to s Německem jde s kopce, vyvolává u obyvatel zanedbaná infrastruktura, katastrofální nedostatek bytů, ale také byrokratická džungle, přemíra předpisů a nařízení.
Především ale až drasticky vysoké zdanění. V průměru zůstane po všech odvodech zaměstnancům v peněžence z každého vydělaného eura ani ne polovina.
Pro populistickou Alternativu pro Německo, krajně pravicovou až extremistickou politickou stranu, kterou Spolkový úřad pro ochranu ústavy zařadil v některých spolkových zemích na seznam subjektů, podezřelých z porušování ústavy, je tohle všechno živnou půdou.
Největší obavy z úspěchu AfD
Do německého parlamentu se tato strana, která vzniklá v roce 2013 na protest proti politice eurozóny, poprvé dostala v roce 2017. A ačkoliv demokratické strany od začátku avizovaly, že se s ní rozhodně nebudou bratříčkovat, daří se jí především na východě Německa, v někdejší NDR.
Čtěte také
Loni na podzim dostala AfD v zemských volbách v Duryňsku, Braniborsku a v Sasku od voličů po zhruba třiceti procentech. A všude daly nakonec demokratické strany dohromady po dlouhých porodních bolestech jen křehké koalice, v Sasku a v Duryňsku dokonce menšinové.
Není vyloučeno, že něco podobného čeká v neděli i volby do německého parlamentu. Jasným vítězem se podle všech předpovědí stane opoziční CDU/CSU v čele s ostříleným konzervativním politikem Friedrichem Merzem. Dostat by měl přes 30 procent hlasů
Nejpřijatelnějším koaličním partnerem by pro Merze byli sociální demokraté, ale těm je ve výzkumech přisuzováno jen 15 procent. Což by na koalici nestačilo.
A protože AfD zřejmě podpoří 20 procent voličů, a menší strany by se nemusely dostat přes 5procentní hranici, zbývali by do holportu ještě Zelení. Tedy strana, která toho s Merzovou CDU/CSU moc společného nemá.
Německé volby tak budou napínavé do posledního sečteného hlasu.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
