Lída Rakušanová: Pouštět mládež ze škol bez ukončeného vzdělání je luxus
Ze všech 38 průmyslově vyspělých států, sdružených v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, si jenom dvě země dovolí luxus rostoucího počtu mladých lidí bez ukončeného středoškolského vzdělání, které se na současném trhu práce zpravidla považuje za minimální požadavek pro získání stálého zaměstnání.
Je to Německo – a Česká republika. Jen v těchto dvou zemích soustavně roste podíl mladých lidí mezi 25 až 34 lety, kteří nedokončili ani učiliště, zatímco podle monitoringu OECD všude jinde v průmyslově vyspělých státech jejich počet naopak klesá.
Čtěte také
V Česku je nejhorší situace na severu republiky. Podle Učitelských listů ukončilo v Ústeckém a Karlovarském kraji „vzdělání předčasně každé šesté dítě“. Jak upozorňují například Hospodářské noviny, „má Česko čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání už na základních školách“.
V severních Čechách, „ale i jinde vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin. Až pětina žáků vzdělávání nedokončí, ale i talentované děti mají menší šanci pokračovat na kvalitních středních školách.“
Plýtvání lidským potenciálem
Obdobně jako loni, budou na tom už kvůli silnějším populačním ročníkům děti ze sociálně slabších poměrů hůř i letos. Digitální přihlášky jim to rozhodně neusnadní: kámen úrazu je evidentně v systému.
Čtěte také
Vybírat děti na střední školy podle známek na vysvědčení ze základky možná není optimální, je ale určitě tisíckrát spravedlivější než současná praxe jednotných přijímacích zkoušek, které děti bez movitých rodičů, schopných zaplatit jim doučování pod vedením učitelky nebo učitele, nemohou zvládnout, ani kdyby se na testy, zveřejněné na webu ministerstvu školství podřízeného Cermatu, šprtaly sebevíc.
Jednoduše proto, že náplň tzv. „rámcového vzdělávacího programu“, podle něhož Cermat údajně postupuje, na základní škole většinou vůbec neprobíraly. Na webu je sice popis, jak testy řešit a jaký má být výsledek, ale dětem už nikdo nevysvětlí, kde a proč udělaly chyby. Obdobně nefér, a to především vůči absolventům učilišť, je i Cermatem vyrobená „státní maturita“. Že se vedení škol proti tomu nebouří, má logiku: je to pohodlné, ředitelé nenesou odpovědnost.
Článek 28 Úmluvy o právech dítěte stanoví, že základní vzdělávání by mělo být bezplatné a povinné, zatímco různé formy sekundárního vzdělávání, včetně všeobecného a odborného vzdělávání, by měly být dostupné a přístupné každému dítěti.
Česká republika postupuje už několik let opačným směrem. Je to nejen nákladné pro stát, protože lidem bez vzdělání hrozí nezaměstnanost. Je to především trestuhodné plýtvání lidským potenciálem. Pak se nedivme, že na trhu práce „nejsou lidi“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
