Lída Rakušanová: Ukrajinci nám mohou pomoci víc než my jim
Lex Ukrajina 5 – tak se v justičním žargonu říká třem už po páté novelizovaným zákonům, upravujícím podmínky pro pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny. A v souladu se současným vládním trendem šetřit i tam, kde se nedá, se jim, s výjimkou tzv. „zranitelných osob“, po 150 dnech pobytu snižuje výše humanitární dávky na existenční minimum. Zároveň se ruší i platby státu lidem, kteří poskytli uprchlíkům ubytování. Ukrajinci se teď musejí postarat o střechu nad hlavou sami.
Tohle všechno vypadá brutálně, ovšem jen na první pohled. Do okruhu „zranitelných osob“, pro které se nic nezměnilo ani po 1. červenci, patří nejen zdravotně postižení, těhotné ženy a senioři nad pětašedesát, ale i osoby, pečující o děti do 6 let, dále pak děti do 18 let, a dokonce i ukrajinští studenti do 26 let věku, pokud studují v České republice prezenčně.
Čtěte také
Ve skutečnosti se tedy současný lex Ukrajina týká dospělých, zdravých a práceschopných lidí, z nichž si drtivá většina tady už dávno práci našla. Z oněch více než 325 tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří s námi tady teď žijí, je totiž 35 procent dětí a mladistvých a přes pět procent seniorů.
Zbylých 60 procent tvoří skoro ze tří čtvrtin ženy. Často musejí zůstat doma kvůli malým dětem, takže oněch 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kteří tady pracují oficiálně, určitě není konečné číslo.
V zemi, jako je ČR, která má nejnižší nezaměstnanost v celé EU, kde je toho času navzdory uprchlické vlně ještě pořád přes 280 tisíc volných pracovních míst a kde si zaměstnavatelé notoricky stěžují, že „nejsou lidi“, je spíš problém se práci vyhnout než ji nedostat.
Čtěte také
Právě proto je ale nezodpovědné lidským potenciálem plýtvat: jak se ukázalo, přišli k nám z Ukrajiny především lidé s odbornou kvalifikací. Dvě třetiny z nich ji tady ale nemohou uplatnit.
Zubařka dělá uklízečku, ekonomka pracuje v továrně na pásu, farmaceut skládá cihly na stavbě. Jistě: nemají nostrifikaci, neumějí česky, a především: vždyť mají povolení k pobytu jen dočasně, na pár měsíců. Tak proč jim vycházet vstříc, zrychlovat úřední procedury, umožnit jim intenzivní jazykové kurzy, že?
Je to přístup značně krátkozraký: ruská agrese vůči Ukrajině převrací lidské osudy, představy o budoucnosti berou za své ze dne na den. Jisté je jen to, že ukrajinští uprchlíci nám mohou pomoci víc než my jim. Jen je třeba jim to dovolit. V Polsku s tím například problémy nejsou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
