Lidé budou přemýšlet, jestli zatopí, nebo si uvaří, obává se dekarbonizace energetiky europoslankyně Vrecionová

Holub, fyzik a zástupce Asociace moderních energií, věří, že vše bude záviset na evropské legislativě a implementaci v členských státech. „Návrh jednak nezakazuje fosilní vytápění po roce 2040. Prostor dopředu tady je a je splněna předvídatelnost, kam se má směřovat při renovaci budov,“ uklidňuje.

Čtěte také

Jestli jsme v říjnu mluvili o energetické krizi, tak teď se dostáváme do megakrize, hodnotí ekonom Křeček

„Na tomto i dalších návrzích souvisejících s Green Dealem mi vadí, že jde opačným směrem,“ varuje europoslankyně.

„Souhlasím s odstupem od fosilních paliv, ale nejdřív musíme mít připravenou náhradu. Ale stanovujeme si cíle a nemáme promyšlené, čím odstavení plynu nahradíme. Pro Česko je nesmírně důležité jádro a pak obnovitelné zdroje.“

Do roku 2040 by polovina českých budov měla projít renovací, která sníží jejich spotřebu až o osmdesát devadesát procent.
Petr Holub

Právě proto Evropská komise pobízí členské státy, aby si samy udělaly plán, jak se do roku 2040 zbavit při vytápění fosilních paliv, upozorňuje analytik:

„Technická řešení jsou tři. Přechod od plynového kotle k tepelným čerpadlům, můžeme také topit dekarbonizovaným plynem. Důležité jsou i úspory energie, do roku 2040 by polovina českých budov měla projít renovací, která sníží jejich spotřebu až o osmdesát devadesát procent.“

Výpadky budou obrovské. Ještě se tlačí elektromobilita. Kde tu energii budeme brát? Čekají nás velmi těžké časy.
Veronika Vrecionová

Instalace tepelného čerpadla a solární panely na střeše ale není řešení pro všechny, připomíná europoslankyně. „Výpadky budou obrovské. Ještě se tlačí elektromobilita. Kde tu energii budeme brát? Čekají nás velmi těžké časy. Lidé budu přemýšlet, jestli si zatopí, nebo si uvaří.“ 

„Musíme myslet jak na ochranu životního prostředí, ale důležitá je ekonomická i sociální stabilita. Dnes nikdo nemá spočítáno, co to všechno bude stát. A naši experti říkají, že to zatím nevychází. Ano, podporujme nové technologie, ale bez jádra se v tuto chvíli neobejdeme,“ tvrdí Vrecionová.

Holub: Sociální pomoc má jít i na investice

Podle fyzika současné problémy s cenami energií především plynou z výkyvu cen zemního plynu z naší závislosti na Rusku, které na trh dodává plynu méně.

Čtěte také

Budou hodiny, kdy bude elektřina drahá a spotřebu odložíme. Ale je to správné, říká šéf Komory obnovitelných zdrojů

„Proto máme pro domácnosti program Nová zelená úsporám, který nabízí až padesátiprocentní dotaci na obnovitelné zdroje nebo zateplení budov,“ tvrdí. 

„Pro sociálně slabší to nemusí stačit, proto Evropská komise přichází s návrhem na evropský sociální a klimatický fond, z něhož by Česko mohlo do roku 2030 čerpat až 72 miliard eur. Sociální pomoc by ale měla mít investiční komponentu, ne jen provozní. Tedy tak, aby si chudé domácnosti mohly energetický přechod dovolit,“ odhaduje Holub.

Už dnes, a to je teprve začátek, se na Ostravsku zase zhoršuje ovzduší, protože lidé zase začali pálit odpady.
Veronika Vrecionová

Politička ale připomíná, že evropské peníze jsou buď ze státních rozpočtů, tedy většinou z daní, a pak z dluhů, které taky někdo musí splatit: „Ptejme se, jestli není lepší nechat peníze u lidí, aby si sami některé věci zainvestovali. Nebo jestli neinvestovat do struktury.“

„Už dnes, a to je teprve začátek, se na Ostravsku zase zhoršuje ovzduší, protože lidé zase začali pálit odpady. Obávám se, že když nebudeme mít připravené jádro, tak budeme mít velký problém. Životní prostředí chrání bohaté státy, ne ty chudé. A bojím se, že to občané nepřijmou,“ varuje Veronika Vrecionová (ODS).

V Česku nastal velký problém i pro středně příjmové rodiny, protože nefungoval český dozor nad liberalizovaným trhem elektřiny.
Petr Holub

Za cenu plynu může ale geopolitický rozměr, objasňuje analytik: „Za ceny elektřiny z osmdesáti procent, emisní povolenky dělají asi dvacet procent,“ dokládá analytik a pokračuje:

Čtěte také

Vláda radí lidem neplatit své účty za energie s tím, že pak možná něco dostanou, kritizuje expert

„V Česku nastal velký problém i pro středně příjmové rodiny, protože nefungoval český dozor nad liberalizovaným trhem elektřiny. Pokud by nezkrachovalo deset dodavatelů energie, tak ten problém máme rozložený čase.“

„Energetika není úplně volný trh, jadernou elektrárnu také nepostavíte bez toho, aniž by stát garantoval omezenou odpovědnost provozovatele za investici či jadernou havárii. Tady se pohybujeme na poli mezi volným trhem a regulací. A je třeba najít správnou bilanci mezi,“ uzavírá Petr Holub.

Poslechněte si celou debatu. Na dopady energetické proměny se ptá Karolína Koubová.