Luboš Palata: Hlavně, že se bojíme eura. Kurz koruny se přitom už řídí polským zlotým
Česká koruna se nám zase propadá vůči euru. Reálná hodnota našich mezd v českých korunách se nám vůči všemu, co se do Česka dováží, dál snižuje. Během inflační krize, kterou vyvolaly hlavně dopady ruské agrese proti Ukrajině, se také jasně ukázalo, že koruna ani trochu nefunguje jako brzda proti inflaci, právě naopak. V eurozóně byla mnohem nižší.
Jenže vždy se v Česku vynoří desítky odborníků v uvozovkách, kteří začnou argumentovat naší měnovou suverenitou. A tím, jak jsme si s korunou schopni své osudy řídit sami a s ohledem na naše domácí české potřeby.
Čtěte také
Jak je to ve skutečnosti, se ukázalo teď, kdy česká koruna padá. Protože padá polský zlotý. A polský zlotý padá poté, co tamní Národní banka ovládaná nominanty vládního Práva a spravedlnosti snížila základní úrokovou míru. A to bez ohledu na vysokou inflaci a skutečné potřeby polské ekonomiky. Ale naopak se zásadním ohledem na blížící se říjnové polské parlamentní volby.
Před nimi potřebuje vládnoucí Právo a spravedlnost vylepšit svůj rozpačitý ekonomický obrázek panování. A snížení úroků z půjček a hypoték, k němuž krok Národní banky povede, se k tomu hodí.
Kousek východní mentality
Obecně lze říci, že velká část mohutného vyzbrojování polské armády i sociální programy vlády jedou v Polsku už nějaký čas na dluh. Polský deficit rozpočtu se už dnes moc neliší od toho českého. S tím rozdílem, že zatímco Česko hasí tento finanční požár, seč může, v Polsku do něj vláda dalšími sociálními programy a nákladným zbrojením přilévá benzín.
Čtěte také
Polsko si opravdu žije nad poměry. A nic neukazuje na to, že by se to mělo po volbách v půlce října změnit. Jedním z reálných scénářů jsou totiž po půl roce opakované volby, jež mohou přinést další vlnu vládního rozhazování a uplácení voličů.
Za normální situace by nás to mohlo zajímat méně než málo. Zvláště v situaci, kdy bychom my byli členy eurozóny a Polsko nikoli. Jenže tomu tak není. Obě naše země jsou v pásmu neeurových členů Evropské unie. Česko převážně z politických důvodů, Polsko, historicky dlouhodobě rozhazovačnější, hlavně z ekonomických. Prostě Varšava neplnila dlouhodobě podmínky vstupu do eurozóny. Je v tom i kousek oné východní mentality, pijme dnes, třeba na dluh, protože zítra nevíme, co bude.
Česko se vždy ohledně financí, do doby, než nám začali vládnout politici s uherskými mravy, počítalo k odpovědné německé a skandinávské části Evropy. Nemá a nemělo by mít s Polskem mnoho společného. Otázkou ohledně Česka a jeho měny dnes však není „koruna, nebo euro?“, ale „euro, nebo polský zlotý?“. A pokud se položí takto, myslím, že odpověď v podobě eura je zcela jasná.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
