Luboš Palata: Slovensko nehlídá hranici s Maďarskem. Česko bude muset reagovat
Říká se tomu průtokový ohřívač. Slovensko se odmítá zabývat situací na své hranici s Maďarskem. V minulých dnech jsem navštívil úsek hranice kolem jihoslovenského města Velký Krtíš. Na jednu stranu je třeba říci, že situace je tam klidná. Slovenští občané tam migranty téměř nepotkávají. A pokud ano, jen zvednou telefon a nahlásí je policii. Běženci přitom nemají důvod před slovenskou policií a armádou prchat.
V uprchlickém táboře jim dají najíst, nechají přespat a umýt. Navíc dostanou potvrzení, že mohou legálně zůstat třicet dní na Slovensku. Těch třicet dní téměř všichni bez výjimky využijí k tomu, aby pokračovali do Německa. Buď přes Česko, nebo přes Polsko.
Přes Maďarsko a Chorvatsko
Hlavní díl odpovědnosti nese ale Maďarsko Viktora Orbána. To je hraniční zemí Schengenského prostoru. Jeho hranice je přitom děravá jak řešeto. Jenže poté, co do Schengenu bylo přijato i Chorvatsko, má Maďarsko určitou výmluvu. Je totiž možné, že část nelegálních migrantů přichází nikoli přes mizerně chráněnou hranici Maďarska, ale přes Chorvatsko.
Čtěte také
Tento laxní přístup všech zúčastněných bude mít ale zřejmě rychlý konec. A to ve chvíli, kdy dojde trpělivost cílové zemi migrantů, tedy Německu. Po zemských vládách Saska a Bavorska se v minulých dnech k tlaku přidala i spolková vláda v Berlíně. A hrozba uzavření zelené hranice s Českem a Polskem visí ve vzduchu.
Přístup Polska a Slovenska
Německé rozhodnutí bude mít dominový efekt. Varšava už neváhala a na hranice se Slovenskem v pondělí poslala hlídky. V Polsku to zapadá do protiimigrační hysterie, která v zemi panuje před parlamentními volbami v polovině října. Volbami, jejich součástí je referendum o odmítnutí migrační reformy Evropské unie.
A také vládou šířená nenávist proti filmu režisérky Angieszky Hollandové, která na příkladu situace na bělorusko-polské hranici poukazuje na etické problémy tvrdého postupu vůči běžencům.
Čtěte také
Současný slovenský přístup daný i špatnou legislativou přijatou před mnoha lety bývalým kabinetem Roberta Fica je však opačný extrém. Extrém, na který v řádu dní může doplatit zelená hranice mezi Českem a Slovenskem, kterou bude Praha jednoduše donucena uzavřít. Ve výběru mezi Slovenskem a Německem má Česko jasno. Mít otevřenou hranici s Německem je ekonomicky nutné.
Zavřená zelená hranice se Slovenskem a hlídky a kontroly jsou nepříjemné, ale dají se přežít. Možná Bratislavu donutí uzavřít hranici s Maďarskem a pohnout i Budapešť k akci. A celou střední Evropu to snad přinutí přemýšlet o tom, zda raději nezkusit podpořit migrační reformu Evropské unie. Protože na její neexistenci můžeme nakonec dojet všichni. Tím, že náš evropský schengenský svět bez hranic najednou rychle skončí.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
