Lukáš Jelínek: Skloubí vláda své záměry s vyjednáváním o platech a mzdách?
Dosud měla Fialova vláda hlavní soupeře v politické opozici. Ta neparlamentní umí shromáždit tisíce lidí v ulicích, hnutí ANO a SPD se zase předhánějí, které z nich bude při kritice úsporných opatření hlasitější ve Sněmovně. Nyní tepou konsolidační balíček, poté přijde na řadu návrh státního rozpočtu pro rok 2024.
Co nevidět ale nejspíš vstoupí do hry i odbory. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula deníku Právo řekl, že se zatím do veřejných protestů nezapojily, poněvadž svoji roli vidí při vyjednávání o platech a mzdách. Pokud ale nebudou úspěšná, mohou následovat dramatičtější kroky, ostatně stávková pohotovost již běží.
Čtěte také
Vládu by nejvíc zabolelo, kdyby se na zadní postavili státní zaměstnanci. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvažoval o omezení objemu peněz na jejich platy o čtyři procenta, dnes ale kabinet v návrhu rozpočtu počítá s tím, že tarifní platy osob pracujících pro erár „jenom“ neporostou.
Výjimkou jsou učitelé, i když na slíbených 130 procent průměrné mzdy nedosáhnou. Zároveň ale trvá závazek vyplývající z balíčku, že na výdělky státních zaměstnanců celkově půjde o dvě procenta – tedy o více než devět miliard – méně než letos. Znamená to, že by ve veřejné správě ubylo 23 tisíc pracovních míst. Alternativou je ponechat počet zaměstnanců, ale zaplatit je hůře.
Restart Česka
Čtěte také
Každý resort se s touto výzvou snaží popasovat jinak. Namátkou Marian Jurečka oznámil, že na ministerstvu práce hodlá během roku a půl snížit počet zaměstnanců o deset procent. Ministr životního prostředí Petr Hladík sdělil, že sníží počet zaměstnanců o 80 lidí. Propouštět se bude i ve školství, v němž hodlá ministr Mikuláš Bek také zakonzervovat současný počet žáků na učitele a předejít vzniku nových míst.
Někteří státní zaměstnanci jsou již ve střehu. Vedle těch ve školství jde například o pracovníky ve zdravotnictví, kde se mimo jiné nedostává kvalifikovaných sester, ale též v kultuře. Její rozpočet byl razantně seškrtán, ačkoli ohodnocení osob zejména v regionálních divadlech, orchestrech či muzeích je prachbídné.
Odbory státních zaměstnanců označily vládní přístup za nehorázný. Především se bojí, že při pěti až šestiprocentní inflaci by došlo k propadu reálné výše platů skoro o 20 procent.
Čtěte také
Kabinet se ale musí ohánět i na druhé frontě – při vyjednávání o navýšení minimální mzdy a na ni navázaných zaručených mezd v konkrétních profesích. Ministr Jurečka pro ni při nástupu do vlády sliboval valorizační schéma. Zástupci resortu, odborů a zaměstnavatelů se sice dohodli na tom, že by se minimální mzda měla odvíjet od očekávaného průměrného výdělku pro další rok, shoda ale není na poměru minimálního a průměrného výdělku.
Příští rok tak výši minimální mzdy opět stanoví vláda. Letos činí 17300 korun. Jurečka přišel na tripartitu se dvěma návrhy: aby stoupla buď na 18900, nebo 19400, což by se již blížilo požadavkům odborů. Pak ale alibisticky ustoupil stranou a žádá, aby se domluvili zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, což dvakrát nadějně nevypadá.
A aby všeho nebylo málo, ČMKOS bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd o osm až deset procent.
Pokud mnoho voličů debaty o balíčku a rozpočtu minuly, to, kolik si v roce 2024 vydělají, je chladnými nenechá a adresáty nespokojenosti budou koaliční strany. Premiér Petr Fiala může stokrát vzývat „restart Česka“, jeho předpokladem je však práce zaměstnanců ve státní i soukromé sféře. Nebude-li na ně vláda víc myslet, zůstanou její plány jen na papíře.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
