Lukáš Vondráček hraje poprvé Třetí klavírní koncert Bély Bartóka

Na programu byly také kompozice Rautavaary a Haydna. Koncert, který v Opavě otevřel novou uměleckou sezónu, řídil vynikající maďarský dirigent Gábor Káli, nový šéfdirigent Budapešťského festivalového orchestru.

Večer začal Epitafem pro Bélu Bartóka z dílny jednoho z největších finských skladatelů, kterým je Einojuhani Rautavaara. Tímto dílem vzdal obdiv a odkryl zdroj inspirací a následování uměleckého odkazu skladatele, který zásadně ovlivnil chod hudby 20. století. Poté už byl na programu Třetí klavírní koncert Bély Bartóka, který psal Bartók v New Yorku v roce 1945, doslova na smrtelné posteli. Je syntézou a vrcholem celého Bartókova díla, samozřejmě v těsném sousedství Sonáty pro sólové housle a zejména Koncertu pro orchestr. Lukáš Vondráček Třetí klavírní hraje skvěle: každý jeden jeho úhoz má nevyčerpatelné dynamické spektrum, zvlášť je to patrné v pomalé, druhé větě koncertu.

Čtěte také

Je tohle ještě hudba? Světově uznávaný cembalista Mahan Esfahani hostem Futurissima

„Celá společnost byla naprosto spokojená a já také“, poznamenal si mimo jiné Joseph Haydn a rovněž to, že vydělal spoustu peněz: „Něco takového je možné jen v Anglii.“ Haydnova Čtyřvětá Symfonie č. 104 D dur „Londýnská“ je dílem autora, který je na naprostém tvůrčím vrcholu.

Po Bartókově až rafinovaně komponovaném Klavírním koncertu tak přišla na řadu hudba jakoby  prazákladní: jednoduchá, přehledná, průzračná, svým způsobem veselá a mistrně tesaná. Opavský zájezd Janáčkovy filharmonie Ostrava měl skvělou atmosféru a společně s publikem naznačil, že bychom se mohli plně  vrátit do období před rokem 2020.