Má si zaplatit nepozorný řidič léčbu za svá zranění? Ano, navrhuje ministerstvo. Nebude jezdit bezpečněji ani pomaleji, oponuje ekonom

Nejvyšší soud ve svých připomínkách k novele uvádí, že jde zcela proti smyslu zdravotního pojištění. S tím Zapletal nesouhlasí.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Ministr Válek se nevzdává a ordinuje českému zdravotnictví reformy

„Limitace toho, jakým způsobem se postupuje, může být upravena na úrovni zákona. Žádnou takovou právní úpravu v současné době v právním řádu, který upravuje veřejné zdravotní pojištění, nemáme. To ale neznamená, že ji nemůžeme zavést.“

„Je samozřejmě potřeba se zamyslet nad dopady. Myslím si, že případ s chronickými problémy, kdy by viník platil pojišťovně náklady celý život, je poměrně dobrý a určitě tímto směrem budeme vést připomínkové řízení tak, abychom našli nějaké kompromisní řešení,“ vysvětluje ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví.

Ministerstvo se podle něj dalšímu doplnění nebrání. „Spousta připomínkových míst navrhovala nějaké zpřesnění právní úpravy, například jak je navržena slovenská právní úprava. To znamená, že náklady se vymáhají pouze po tom, kdo škodu způsobil pod vlivem návykových látek. Nebo se dá převzít model z komerčního povinného ručení, kdy komerční pojišťovny mohou vymáhat škodu v případě, že čin byl způsoben úmyslně anebo hrubou nedbalostí,“ dodává.

Čtěte také

RADIOžURNáL

„Jako body v supermarketu.“ Za péči o zdraví budou pojišťovny své klienty odměňovat, plánuje ministr Válek

Hlávka chápe, že z právního pohledu jde o narovnání nějakých pravidel, motivační efekt ale podle něj bude minimální. Je prý otázka, zda lidé budou jezdit bezpečněji, když budou vědět, že můžou i za vlastní zranění zaplatit.

„Netroufnu si to komentovat z právního pohledu, z motivačního pohledu třeba pro řidiče, pro běžné občany, je důležité, aby tam byla motivace. Nejsem si úplně jistý, jestli to povede k bezpečnějším silnicím například. Lidé nemají ve vlastním zájmu, aby sami sebe zranili, aby způsobili dopravní nehodu. Je však pravda, že jezdí nebezpečně, takže nějaká malá motivace tam být může. Ale nečekal bych velký efekt,“ naznačuje ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně.

Malý zlomek v balíku zdravotního pojištění

Zapletal vidí motivační efekt v tom, že se problematika bude diskutovat. „Že se vůbec dostane do veřejného povědomí to, že člověk, který způsobí nějakou dopravní nehodu, může nějakým způsobem odpovídat i vůči systému veřejného zdravotního pojištění. V současné době máme za to, že ani to, že lze vymáhat škodu za zranění třetích osob, není ve veřejnosti úplně známé. A často máme případy, kdy jsou lidé překvapeni, že vůbec něco mají platit,“ popisuje.

Čtěte také

Konec amalgámu? Má ve stomatologii nezastupitelné místo, staví se proti zákazu Šmucler

Podle Hlávky udržitelnosti českého zdravotnictví novela nepomůže. Upozorňuje, že částky, které vymáhají pojišťovny od třetích osob, nejsou příliš vysoké.  

„Je to kolem 700 milionů korun za rok. Tedy v balíku více než 500 miliard zdravotního pojištění je to malý zlomek – něco kolem 0,1 procenta z celého zdravotního pojištění. Tedy i kdyby se to zvedlo třeba na miliardu korun po započtení vlastního zranění, nedomnívám se, že to nějak posune debatu o udržitelnosti českého zdravotnictví. Není to prostě velká položka. A je tam otázka nákladů na vymáhání těchto požadavků,“ naznačuje.

Podle Zapletala ekonomická motivace pro systém v tomto případě nehraje roli. „Už v současné době zdravotní pojišťovny mají v zákoně možnost upustit od vymáhání, pokud by náklady na něj převyšovaly to, co se dá získat od dlužníka, který je nesolventní,“ konstatuje.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.