Má stát podporovat vlastnické bydlení? Ne, potřebujeme nájmy, soudí analytik Klusáček. Je to správná investice, tvrdí Hána z Deloitte

Podle Klusáčka si ve velkých městech, jako je Praha a Brno, 80 procent mladých lidí vlastní bydlení nebude moct dovolit nehledě na úrokovou sazbu. Hlavní problém dostupnosti bydlení ale vidí v tom, že v těchto městech chybí dostupné nájemní bydlení.

Čtěte také

Radko Kubičko: Hypotéky ekonomické i politické

„Milion lidí, kteří mají kde bydlet, má náklady tak vysoké, že se dostávají do obtížné finanční situace, do chudoby. 400 tisíc lidí dává víc než polovinu svých příjmů na bydlení. Aby se pro ně zlepšila dostupnost, aby se snížily nájmy, musela by se výrazně zvýšit nabídka nájemních bytů. Ale na to levnější hypotéky nebudou mít vliv,“ vysvětluje.

Klusáček chápe, že většina lidí chce mít vlastní bydlení, přesto si myslí, že do budoucna bude i v Česku žít stále více lidí v nájemním bydlení. „Ve velkých městech se Česko přiblíží zbytku Evropy. Ten podíl nám bude klesat a víc lidí bude žít v nájmu,“ říká.

Podle Hány je kvůli drahým hypotékám vlastnické bydlení v tuto chvíli méně dostupné než nájemní. Letos by se situace mohla zlepšit.

„Trh s nemovitostmi se vyvíjel dynamicky do léta 2022, kdy na něj dolehly faktory, jako byl postcovid nebo válka na Ukrajině. Kupující začali vyčkávat, trh začal stagnovat a to trvalo až do léta 2023. Pak se situace trochu změnila a je vidět, že se nabídka oživila.“

Čtěte také

Získat hypotéku je dnes jednodušší, ne levnější a možná ani ne rychlejší, hodnotí ekonom Skořepa

„Na primárním trhu, tedy v novém developmentu, začali mít developeři různé prodejní akce, trh se rozhýbal. Na sekundárním trhu, to znamená byty v cihlových a panelových domech, oživení ještě vidět není a čekáme, že by mělo přijít v průběhu letošního roku. Právě díky výhodnějším hypotékám. Ale pořád to financování není až tak dostupné,“ konstatuje.

Hána připouští, že se na nějakou dobu růst cen nemovitostí zbrzdil, ale teď se očekává další zdražování.

„Záleží ale na segmentu. Na primárním trhu to tak patrné nebylo. Tam se developeři snažili spíše ty ceny držet a podporovali prodeje určitými akcemi. Na sekundárním trhu došlo k určité korekci a v některých místech došlo i k cenovému poklesu. V tuto chvíli je ale už vidět návrat k trendu mírného růstu, ale nečekal bych žádné překotné změny,“ míní odborník na trh s nemovitostmi Petr Hána ze společnosti Deloitte.

S tím souhlasí i Klusáček. „Je potřeba si uvědomit, že sazby stále budou vysoké a poptávka na sekundárním trhu asi nepůjde nějak rapidně nahoru, takže ceny nemůžou tím pádem rapidně růst,“ konstatuje.

Nevidíme situaci až tak drasticky 

Podle šetření online deníku Politico je dostupnost bydlení v Praze nejhorší v celé Evropě. Na koupi bytu o rozloze 75 metrů čtverečních by podle něj musel člověk s průměrným platem dávat celou svoji výplatu skoro 25 a půl roku.

Čtěte také

Ekonom: Zmírňují pravidla pro poskytování hypoték. Zvýšenou poptávku po nich to ale nepřinese

„Nám se ukazují jiná čísla. Když děláme evropské porovnání, vidíme, že dlouhodobě Čech potřebuje vydat nějakých 13 průměrných hrubých platů na to, aby si pořídil nový byt v Česku. V případě Prahy to je 14 průměrných hrubých platů. Nevidíme tu situaci až tak drasticky. Na druhou stranu – ano, Praha má velmi málo dostupné bydlení právě z pohledu toho, že máme nízké platy, vysoké ceny a v tuto chvíli ještě ten faktor méně dostupného financování,“ říká Hána.

Klusáček připouští, že Praha je na tom možná dokonce nejhůř ze všech evropských metropolí. „Podstatná informace je, jaká část mladých rodin si může dovolit pořídit vlastní bydlení. Sociologický ústav Akademie věd spočítal, že 80 procent si to v Česku dovolit nemůže. Jen 20 procent nejbohatších mladých ano,“ naznačuje. 

Měl by stát nadále podporovat vlastnické bydlení? Porostou dál ceny nemovitostí v Česku? Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.