Magazín Experiment: Chirurgické roboty čeká v Česku boom. A jak využít AI při individuální výuce?
Zatímco všechny dosavadní chirurgické roboty v Česku pocházejí od jediného výrobce, současná nabídka na trhu je pestřejší. Lékaři teď vybírají, jestli v Česku přibydou operační sály vybavené chirurgickými roboty typu Da Vinci, Versius nebo Hugo. Každý výrobce přitom pojal operačního robota trochu jinak.
Na operačním stole leží místo pacienta jen pokusný vzorek. Nad ním se sklánějí ramena operačního robota typu Hugo. Jejich pohyb ovládá v tuto chvíli zástupce společnosti Medtronic Milan Meier, který simuluje chirurga a nasazuje si 3D brýle.
Operatér u modelu Hugo sedí před velkou obrazovkou, která promítá dvojitý obraz. Prostorově ho vidí právě díky speciálním brýlím. Naopak model Da Vinci výrobce Intuitive Surgical má uzavřenou zobrazovací jednotku a speciální okuláry pro každé oko zvlášť.
V obou případech ovšem lékař vidí zvětšený pohled kamerou do nitra lidského těla, kde se pohybují operační nástroje tak, jako by je sám držel v rukou.
Přesnější a obratnější než lidská ruka
„Joysticky mají na sobě klouby, pohybují se v prostoru a přenášejí pohyby zápěstí... I složité výkony jsou pohodlnější pro chirurga a bezpečnější pro pacienta,“ předvádí schopnosti robota Huga Milan Meier.
Podle výrobců mohou být robotické nástroje ještě obratnější než lidská ruka. Jednak jsou menší a dosáhnou i tam, kde by si pro svou ruku musel operatér udělat větší prostor skalpelem. A jednak může mít robotický operatér i jakousi třetí ruku a přehmátnout si, aniž by se nástroje pohnuly z místa.
„Lidská ruka se otočí maximálně o 360 stupňů, jeden kruh. Ukážu vám, jak ji (u robota) otočím o 540 stupňů. Sešlápnu pedál, můžu ruku pustit, vrátit do normálu. Pustím pedál a pokračuju někam dál…,“ popsal mi před časem tehdejší zástupce Intuitive Surgical Antonín Stehlík.
Bezpečnost na prvním místě
Operační robot není automat na operace. Neudělá nic víc, než k čemu dostane povel od lidských rukou. A někdy udělá dokonce méně. Dokáže totiž zastavit pohyb, když se lékaři třeba nechtěně zatřese ruka.
„Je to bezpečnostní prvek – když se přestanu dívat na obrazovku, nástroje se přestanou hýbat,“ předvádí Milan Meier.
Zásadní nevýhodou operačních robotů je podle odborníků i výrobců jejich cena. Ta se ale díky konkurenci může snížit. Záleží také na výbavě konkrétního robota. Jeden výrobce nabízí všechno v jednom, jiný zase vytváří modulární systém, kde je možné doplňovat jednotlivá robotická ramena i postupně, i když jsou složitější.
Blízká budoucnost chirurgie
Ceně navzdory si dnes chirurgické roboty pořizují nejen nemocnice ve velkých centrech. Brzy se podle lékařů objeví i v menších městech v Česku a do pěti let budeme mít v zemi třicet robotických pracovišť.
Kromě přesnější práce, menšího zásahu do těla pacienta a většího pohodlí pro lékaře mají i další výhody. Podle urologa Vojtěcha Nováka z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol je v Česku chirurgů nedostatek a robotizace by tomu mohla částečně ulevit.
Operatér si díky robotům může také prodloužit profesní kariéru, protože zvládnou více složitějších výkonů. „Když děláte laparoskopickou operaci, několik hodin stojíte. U robota operatér pohodlně sedí, což mu prodlužuje životnost. Můj táta má z operací potíže se zády, tady by robotika mohla pomoct,“ věří Vojtěch Novák.
Operovat sám nezvládne
Úplně nahradit operatéra robotem ale v současnosti možné není. „Není to vlastně robot, ale telemanipulátor. Mohl by nanejvýš udělat automaticky sled menších úkonů,“ upřesňuje děkan 2. lékařské fakulty a přednosta urologie v motolské nemocnici Marek Babjuk.
Automat by ale nemusel jen hýbat nástroji. Mohl by třeba vyhodnocovat obraz z kamery. „Výhoda je digitalizace obrazu, což se v medicíně používá. Kam půjde vývoj, je těžké odhadovat,“ dodává.
Riziko zneužití
Nečekaným směrem se totiž vydala už sama robotická chirurgie. Původně ji technologové vyvíjeli s tím, že bude možné operovat na dálku. Například že pozemský lékař odoperuje posádku na oběžné dráze. Ve skutečnosti ale robotičtí operatéři sedí ve stejném sále jako pacient.
„Je tam bezpečnostní riziko – kdyby někdo napadl přenos, jde o zdraví,“ vysvětluje Vojtěch Novák. „Byly i transatlantické operace, ale s obrovským přenosem dat,“ upozorňuje na další technické omezení.
Operační roboti tedy chirurgům nepomáhají překonávat velké vzdálenosti, ale naopak pronikají do malých stísněných prostor v lidském těle, které by se jinými způsoby operovaly obtížně. Podle lékařů jsou to například urologické operace v oblasti močového měchýře.
Související
-
3D tisk orgánů jako pomůcka operatérů. Vědci z ČVUT pomáhají prosadit běžnou praxi ve světě i u nás
Ani rentgen někdy problém neodhalí. Při náročnějších operacích by mohl pomoct 3D tisk orgánů. Ve světě je to již běžná praxe. U nás myšlence pomáhají odborníci z ČVUT.
-
Technologie pomáhají zkracovat operace očí. Nejmodernější laser vytvoří řez v rohovce za 10 sekund
První pacienti v Česku podstoupili odstranění dioptrií pomocí superrychlého očního laseru. Unikátní femtosekundový přístroj nové generace na oko působí 10 sekund.
-
Jako když zasouváte hlavu do televize. Jak se operuje pomocí speciálního robota?
Už 15 let lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce operují pomocí speciálního robota Da Vinci. Provedli už téměř 2500 různých operací žaludku, cév, srdce nebo tlustého střeva.
