Magazín Experiment: Jak drony pomáhají vyhledat zdroj radioaktivního ohrožení? A jaký vliv má na člověka změna času?

11 fotografií

Nehody při převozu radioaktivního materiálu, požáry rentgenu v nemocnici nebo jaderné havárie. Tam všude může najít uplatnění nová technologie s českým podpisem. Jmenuje se RaDron a spojuje autonomní drony s prostorovými detektory radiace. Díky nim může být pátrání i po nepatrných zdrojích záření snadnější než doposud.

Novou technologii odborníci reportérům Experimentu předvedli na poli v Řeži severně, kousek od zdejšího sídla Ústavu jaderného výzkumu.

Tomáš Báča ze skupiny Multirobotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Červeno-bílý dron, který je veliký asi 40 na 40 centimetrů a má čtyři rotory, s kolegy připravuje Tomáš Báča ze skupiny Multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Tito vědci se dlouhodobě specializují na autonomní drony. Pracovali třeba na hasicím stroji pro mrakodrapy a programovat umí i hejna dronů, která v přírodě zvládnou pátrat po ztracených lidech. Teď před sebou měli další výzvu.

Kompletně autonomní

„Specifické bylo, že měříme něco, co není vidět. Obvykle se s drony měří klasickými kamerami nebo se používají lidary jako v autonomních autech. A to jsou data, kterým se dá velmi dobře rozumět. Ale jakmile měříme radiaci, která není lidským okem vidět, tak je to pro nás velmi speciální,“ vysvětluje Tomáš Báča.

Dron startuje a Tomáš Báča vysvětluje, že všechno běží kompletně autonomně přímo na palubě: „Operátor pouze dává pokyn k zabočení nebo ukončení experimentu, ale není potřeba, aby to někdo řídil ručně. To je ta výhoda – že se to může používat na velkou vzdálenost nebo za snížené viditelnosti.“

Drony jsou plně autonomní a není tedy potřeba, aby je někdo řídil ručně|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Chytřejší než dozimetr

To je ovšem jen jedna součást projektu RaDron. Tou druhou je měření radiace, které se za normálních okolností provádí klasickým dozimetrem. Drony si ale na sobě nesou malé krabičky se speciální kamerou.

„Držím v ruce částicovou kameru, my tomu říkáme detektor ionizujícího záření,“ vysvětluje Jiří Šesták ze společnosti Advacam, která se do vývoje RaDronu zapojila. Kamera funguje na principu čipu, který je citlivý na jakoukoli částici ionizujícího záření. „Je vybavený takzvanou vyčítací elektronikou, která zpracovává signál detekovaný čipem,“ dodává.

Oproti běžným přístrojům tak dostanete v podstatě trojrozměrnou informaci o místu záření.

Jiří Šesták ze společnosti Advacam|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

„Senzor na čipu je unikátní tím, že je vyrobený z kadmium telluridu, má sílu dva milimetry a to mu umožňuje zachytit směr, odkud částice přichází. Software pak ten směr vyhodnotí a extrapoluje. Z toho je pak možné určit, odkud radiace vychází,“ popisuje Jiří Šesták.

Přesně lokalizuje zdroj záření

Nově vyvinutá technologie by mohla pomoci například i lidem z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kteří pracují s radioaktivními odpady.

„Pomůže nám to hodně, protože zdroj nejen vytipuje, že tam je, ale dokáže ho i lokalizovat. Nemusíme ho složitě dohledávat a ztrácet tím čas. Budeme vědět, kde je,“ říká Karel Prchal, vedoucí Oddělení pro nakládání s radioaktivními odpady.

Jak přesně mohou experti informace od speciálních dronů v praxi využít, vysvětluje Karel Prchal v rozhovoru, který poskytl Magazínu Experiment. Poslechněte si celý pořad ze záznamu.