Máj rekomponovaný v Květen
„Jak přeskládat a nerozložit; jak přetavit a nerozpustit; jak přestavět a nerozházet?“ Čtení prvního zpěvu skladby Karla Hynka Máchy v „úpravě“ Ondřeje Koupila předchází úvaha o tom, co je míněno „rekompozicí“ a kam sahají hranice jazykového tvoření. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
„Bylo dost pozdě, květen zrovna/ začínal, lásku připomněla/ hrdlička, která se ozvala/ z borovic – hlas se nesl z okna.“ – připomíná vám to něco? Proslulou lyricko-epickou skladbu? Vrcholné dílo českého literárního romantismu? Pokud ano, pak je to v pořádku. A pokud se vám zároveň na těchto verších něco nezdá, pak je to také správné.
Před rokem vydalo nakladatelství Akropolis jako čtvrtý svazek Kritické hybridní edice nové vědecké a čtenářské vydání básně Máj Karla Hynka Máchy. Letos v květnu vydalo zvláštní publikaci, která na dílo svérázně reaguje. Útlá knížka čtvercového formátu nese titul: Květen. Podtitul zpřesňuje: Rekompozice Máchova Máje. Počin lingvisty a překladatele z latiny Ondřeje Koupila je zde s původním textem Máje v zrcadlovém uspořádání. Otázka „proč?“ je nepochybně na místě. Autor objasňuje své pohnutky: „Romantický koncept mě v té chvíli nezaujal. Ani básník: měl jsem ostatně už léta pocit, že po okouzleném čtení v mládí, poté, co mne přes máchovskou literaturu přitáhla literární historie (…) jsme vyrovnáni. Myšlenka, která mě zaujala jako první, byla od toho všeho daleko odtažitá, mnohem chladnější a formálnější. Vzpomněl jsem si na princip rekompozice.“
Jak přeskládat a nerozložit; jak přestavět a nerozházet?
Autor pořadu, Ondřej Koupil, hledá odpověď objasněním principu rekompozice, který nemá být opravou původního textu, ani jeho převodem do jazyka pochopitelného dnešnímu čtenáři. „Domyslet, obrazivě doprožít a osobně rozšířit, ale dokonce přeformulovat, přeskládat, rekomponovat,“ vysvětluje Ondřej Koupil za pomoci příkladů takové práce s díly hudebními (rozdílné instrumentace a využití daných motivů) nebo filmovými (remaky starších filmů). Proč to tedy nezkusit s literaturou? Třeba jen jako upozornění, zjištění, zda je možné text „přeložit“ z češtiny do češtiny, učinit jasnějším, potvrdit „životnost“ předlohy lákající k literárnímu dialogu. Coby příklad doplní autorův komentář recitace prvního zpěvu rekomponovaného Máchova Máje v podání Lukáše Hlavici a Vladimíry Bezdíčkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.