Malé děti by se neměly při koupání dlouze louhovat. Esenciální olej je líheň alergenů, upozorňuje hodnotitelka kosmetiky

20. srpen 2023

Tělová mléka, denní krémy, opalovací krémy, deodoranty – to všechno bychom měli během léta využívat. Než se ale kosmetika dostane od vývojářů na pulty prodejen, je to dlouhý a složitý proces. Značnou část tvoří expertní toxikologická analýza. „Obavu, že budete dlouhodobě něco používat a ono se to velice negativně podepíše na vašem zdraví, bych vyloučila. Samozřejmě do toho nemůžeme zahrnovat alergie,“ míní Lenka Průšová, formulátorka a hodnotitelka bezpečnosti kosmetiky.

Co dělá formulátorka kosmetiky?

Formulátorka v podstatě skládá kosmetický produkt. Říkám, že jsem taková kuchařka kosmetiky, kdy vezmu jednotlivé suroviny – kosmetické ingredience, naházím do kosmetického výrobníků a vypadne z toho produkt.

Lenka Průšová, formulátorka a hodnotitelka bezpečnosti kosmetiky

S jakými složkami nejraději pracujete?

Zaměřuji se na pleťovou kosmetiku, ale teď oprašuji i vlasovou. Úplně nejradši mám high-tech aktivní látky, ať to jsou třeba enzymy nebo různé probiotické komplexy. Zároveň holduji i technologickým vymoženostem jako jsou polymery, které mají nějaký unikátní efekt. Nebo elastomer, nejnovější typ silikonu.

Máte dvouletého syna Dalibora. Co sledovat u dětské kosmetiky?

Méně je více, nic nepřehánět. Vždycky maminkám doporučuji, ať své děti hlavně dlouho nelouhují v pěnách, nepoužívají zbytečně moc šamponu, protože pak je musí zbytečně moc domazávat.

Když dítě není úplně zaneřáděné, tak ho mnohdy stačí opláchnout jen vodou a použít úplně základní olejíček nebo krém. Hlavně ne parfemace a už vůbec ne esenciální oleje.

Když vidím, že někdo má krém s levandulovým olejem, tak z toho rostu. To je líheň alergenů, respektive potenciálně alergenních látek. A to svému synovi vůbec nedávám.

Když vidím, že někdo má krém s levandulovým olejem, tak z toho rostu
Průšová o nevhodné kosmetice pro děti

Co závadného může kosmetika obsahovat?

To je častý dotaz. Lidé se obávají, že kosmetika obsahuje látky, z kterých nám buď upadne hlava, nebo naroste druhá. Ale tak to není. Máme tu instituci, která se jmenuje Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele. V ní sedí evropský tým elitních toxikologů, kteří jsou poradním orgánem stanovující parametry toho, co smí a co nesmí kosmetika obsahovat.

Je to instituce, která má po odborné stránce moji velkou důvěru. Také funguje na takzvaném principu předběžné opatrnosti, což znamená, že pokud o dané látce není dostatek informací, že je bezpečná, tak se preventivně dává do restrikce a nepoužívá se, dokud ta data nejsou.

Čtěte také

Obavu, že budete dlouhodobě něco používat a ono se to velice negativně podepíše na vašem zdraví, bych vyloučila. Samozřejmě do toho nemůžeme zahrnovat alergie. Alergie je autoimunitní reakce vašeho organismu, což nelze vztáhnout na celou populaci.

Jak je to s ochrannými filtry SPF u kosmetických krémů?

Kosmetiku s SPF považuji za jeden z nejvíce přínosných segmentů v kosmetice, protože prokazatelně chrání před vnějšími vlivy – to je neoddiskutovatelně UV záření.

Zejména v létě by se SPF měly používat, když jste exponovaná slunci. Zároveň je tady ale naprostá hysterie, obzvlášť v našich zeměpisných šířkách, že kdo nemá SPF 50, tak nemůže vyjít ven.

Podívejte se, jaké teď máme léto. Dneska opravdu nepotřebujete SPF 50. Pro naše zeměpisné šířky je naprosto dostačující SPF 15, 20 nebo 30. „Padesátky“ jsou dobré, když pojedete někam k rovníku nebo když budete dlouho na přímém slunci. Na běžné nošení takto velký filtr není potřeba.

Jak dlouho trvá vývoj kosmetiky? Jaká je v Česku spotřeba krémů a mastí? A co je to kožní mikrobiom? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.