Máme neuvěřitelně hustou síť nemocnic a v jiných zemích se za lékaři chodí méně, upozorňuje epidemiolog Prymula

20. prosinec 2023

Téměř 10 miliard z veřejného zdravotního pojištění a změna zákoníku práce zažehnaly spory mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví. Někteří lékaři ale výpovědi z přesčasů ještě nestáhli a podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly si snaží vyjednat další výhody nad rámec dohody: „Do systému to vnáší značnou nejistotu. Pokud si v jedné nemocnici řeknou, že chtějí mít platy ještě o pět tisíc vyšší, tak si další řeknou, že byli hloupí, když nepokračovali v protestu.“ 

„Na začátku jsme říkali, že ten systém je špatně a jsou zde protiprávní přesčasy. Pak to sklouzlo k tomu, že se začalo vyjednávat jen a pouze o platech. A je sice hezké, že se vyjednává o celém spektru nemocnic, ale ne o všech zdravotnících. Praktičtí lékaři a specialisté budou mít relativně méně a budou křičet,“ dodává Prymula s tím, že to povede k vnitřní nestabilitě zdravotnického systému.

Čtěte také

Zároveň připouští, že problém s přesčasy se neřešil, a to ani v době, kdy ministerstvo vedl on sám. Systémové řešení problému podle něj spočívá ve snížení nároků na lékaře, aby nemuseli tak dlouho sloužit, a toho lze docílit jen redukcí počtu míst poskytujících péči, a to zejména urgentních příjmů s nepřetržitým fungováním.

„Máme neuvěřitelně hustou síť nemocnic. V některých zemích si vystačí s 20 nebo 30, my jich máme skoro 200. Máme i vysokou frekvenci kontaktů s pacienty, lidé navštíví lékaře až 11krát za rok, ve Skandinávii jsou to jen tři návštěvy,“ srovnává.

Velké nemocnice v současnosti dostávají za stejný výkon vyšší úhradu než ty malé. Prymula vysvětluje, že je to způsob, jak dofinancovat velké nemocnice, které mají zvýšené náklady na specializované zákroky nebo výuku.

„Představme si model, že zde bude pár velkých fakultních nemocnic na specializované zákroky a pak síť menších nemocnic, kterých bude muset být výrazně méně než dnes. Zároveň by se posílila role praktických lékařů, kteří by pacienty nasměrovali – dnes je to tak, že většina lidí jde bez jakéhokoli doporučení do té největší nemocnice,“ uvádí.

Tradiční neefektivita

Důležité je podle Prymuly i to, aby nemocnice prováděly adekvátní objem zákroků, aby si udržely profesionalitu. „Například když porodnice za rok provede 300 porodů, tak je to rizikové pro všechny,“ zdůrazňuje s tím, že rozhodující slovo by měla mít zdravotní pojišťovna, která by měla stanovit, kde je péče potřeba.

Čtěte také

Exministr popisuje, že o restrukturalizaci zdravotnictví se diskutuje už desítky let a už dávno prý měla vzniknout její koncepce, vždy pro to ale chyběla politická vůle. Ta, jak se mu zdá, nyní existuje, vytvoření koncepce ale vyžaduje hlubokou analýzu.

Není vyloučeno, že v jednom okrese budou dvě nemocnice a v jiném žádná, stejně tak se ale redukce může týkat i velkých nemocnic.

„Například v Praze je koncentrace fakultních nemocnic obrovská a nepochybně by byla zbytná. Ale každý, kdo se o to pokusil, tak skončil. A není to tak jen v Česku. V Anglii byla snaha zrušit nemocnici St. Thomas, která je poblíž parlamentu, a protože v ní byla léčena řada jeho členů, tak se to také nikdy nepodařilo. Systém vždy bude mít nějaké neefektivity,“ konstatuje Prymula.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.