Med od včel z pražského letiště má kvalitu jako z horských luk, ukázala analýza
Hlídat kvalitu ovzduší na letišti Václava Havla na pražské Ruzyni pomáhá už 12 let několik stovek tisíc včel. A včelaři z jejich plástů stáčejí každoročně až několik desítek kilogramů medu. Ten je navíc podle odborných rozborů velmi kvalitní.
Asi málokterého cestujícího, který tu opodál nastupuje do letadla, by napadlo hledat v areálu letiště včelí úly. Přitom včel tu najdete několik set tisíc.
„Stojíme kousek od přistávací dráhy 1230, která je hned za námi. Vidíte, že včelí úly máme třeba 500 metrů od dráhy. Máme tady šest včelstev, ještě jsou včely stále aktivní, nejsou uloženy ke spánku, hezky se nám to tady hemží,“ usmívá se Michal Procházka, mluvčí letiště Václava Havla.
„Včely běžně létají v okruhu tří kilometrů od včelínu, což pokrývá téměř celý areál letiště, kde opylují plodiny. Na základě toho pak můžeme dělat analýzy jejich medu. Na VŠCHT dokážou podle parametrů zjistit, jaká je tady kvalita životního prostředí,“ vysvětluje smysl umístění včelstev.
Vzduch čistý jako na letišti
Odborníci se zaměřují hlavně na obsah aromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Podle chemických rozborů plástového pylu a medu zjistili, že horší dopad na ovzduší v okolí letiště mají špičky v silniční dopravě než špičky v dopravě letecké.
„Když se letecká doprava během covidu v letech 2020 a 2021 prakticky zastavila, tak jsme očekávali, že výsledky monitoringu budou lepší. Ale ony byly stejné. To nás samotné překvapilo. Ukázalo se, že letecká doprava nemá na kvalitu ovzduší takový vliv, jaký je jí mnohdy přisuzován,“ pokračuje Michal Procházka.
Med z pražského letiště se podle vedoucího výzkumu a zkušební laboratoře Dalibora Titěry z Výzkumného ústavu včelařského podobá medu z horských luk.
„Letiště je totiž porostlé trávníkem, který je udržovaný a je v něm velký podíl jetelu, jako štírovníku růžkatého nebo jetelu plazivého. A právě těmito zdroji nektaru je ten letištní med opravdu na Prahu netypický, ale velmi dobrý,“ shrnuje.
Zeptejte se medu
Podle včelařského ústavu je med velmi kvalitní, proto ho už podesáté ohodnotil zlatou medailí. V laboratoři odborníci posuzují několik kritérií. „O kvalitě medu tak, jak ho připraví včely, nemůže být sporu. Ale člověk jako včelař může svojí manipulací ten med poškodit,“ vysvětluje Dalibor Titěra.
„V laboratoři hodnotíme, jestli chovatel nechal med ve včelstvu správně uzrát – to zjišťujeme podle obsahu vody. Potom se hodnotí, jestli ten med nějak nepřehříval, třeba tím že ztekucoval zkrystalizovaný med – to by poklesla aktivita enzymů nebo by se v něm objevila látka podobná karamelu.“
„Med samozřejmě také nesmí být nakvašený a nesmí být ani od včelstev, která by byla přikrmována. Správný med je jen z nektaru a medovice, kterou si včely přinesou z přírody,“ dodává Titěra.
Letištní med pražské letiště kvůli malé produkci a účelům biomonitoringu neprodává, využívá ho jen jako upomínkový předmět.
