Města se neobrací na odborníky a často veřejný prostor uměním spíš zaplevelí, říká sochař Čestmír Suška

Slavnostní otevření Depo 2015 v Plzni, Čestmír Suška|foto:Martin Polívka, MAFRA / Profimedia

Rezavé květy. Tak se jmenují objekty, které od poloviny nultých let Čestmír Suška vyráběl ze starých, k likvidaci určených cisteren a nádrží. K vidění jsou dodnes například v plzeňském Depu nebo na pražské Ladronce či v Kasárnách Karlín. Na první pohled jasně rozeznatelný rukopis, ke kterému se Suška dopracoval po zkušenosti z rezidenčního pobytu v americkém Vermontu, mu přinesl popularitu i mezi laiky. Poslední dva roky ale bere do hry hlavně materiál, s nímž začínal, když si jako mladý kluk vydělával jako pomocník teplického sochaře Vladimíra Šmída

Recyklace pokračuje

„Mě zajímá prozkoumávat možnosti materiálu, a práce s kamenem je něco, co jsem nedořekl. Vracím se k ní poté, co jsem podlehl kouzlu cisteren. Byly to objekty určené k roztavení, které jsem zachránil. Práce na recyklaci cisteren se navíc pojila i s mou osobní recyklací, kdy jsem uvěřil v Boha. Kameny teď taky recykluju, používám vyhozené kameny ze hřbitovů a skulptury jsem začal vyrábět ze starých náhrobků,“ popsal ve Vizitce, kam ho pozvala Hana Slívová. Nové kamenné sochy vystaví v dubnu v pražském Trojském zámku na výstavě pod záštitou Galerie hlavního města Prahy.

Kasárna Karlín, sochy Čestmíra Sušky|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

Ať už Čestmír Suška pracoval se dřevem, sklem, kamenem nebo s materiálem uřčeným ke šrotu, vždycky jej zajímala interakce s okolním prostředím. I proto bude součástí oslavy Suškových sedmdesátin výstava mapující jeho tvorbu ve veřejném prostoru. Pro Studio Bubec ji připravila Daniela Kramerová, k výstavě pak vyjde publikace nazvaná Věci venku. V plánu je ale i květnový festival Art Safari, letos tematicky zaměřený na spánek, a v sousedství Suškova ateliéru se letos pod taktovkou řeporyjské městské části otevře zbrusu nový skatepark. I v něm budou, stejně jako v již fungující zahradě přidružené k Bubci, umístěné sochy. O všech akcích mluvil Čestmír Suška detailně.

Festival jako trenažer budoucnosti

Právě tématu veřejného prostoru a výtvarného umění do něj vpuštěného se dlouhodobě věnuje Festival m3. Čestmír Suška tu působí jako umělecký ředitel, každý ročník ovšem připravuje jiný kurátorský tým. Letos se instalace oslovených umělců objeví v bezprostředním okolí vlakových zastávek v hlavním městě a také v Kladně. Festival je podle Sušky dobrým nástrojem propojujícím umělce, občany města a úředníky, kteří obec rozvíjejí. „Festival je platforma, kde se dají různé věci zkoušet, v západní Evropě je běžně využívaná,“ konstatuje s tím, že právě díky promyšleným konceptům je možné divákům nabídnout kvalitu a inspirativní chvíle při jinak rutinní procházce městem.

Čtěte také

Čestmír Suška: Rezavé květy

Naopak jako spíš nešťastné vnímá Čestmír Suška různé „hurá akce“ a sympozia, při kterých město dává k dispozici k uměleckému zpracování například kmeny stromů, jež pak po obci či městské části bez rozmyslu rozmístí. „Je to možná dobrá komunitní aktivita, ale není to dobré řešení pro veřejný prostor. Spousta takových akcí prostor spíš zaplevelí. V době sociálních sítí každý rozumí všemu a města se neobrací na odborníky. Na těch městech je to ale pak znát, a to se týká třeba i soukromých vilek. I městští architekti by podle mého názoru měli mít větší pravomoc.“