Meteor o ledových povodních, české sondě k Měsíci a rybařících opicích

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak vznikají ledové povodně?

Zamrzlá řeka je nebezpečím|foto:Jitka Cibulová Vokatá, Český rozhlas, Český rozhlas

Všichni víme, jakou paseku dokáží napáchat povodně. Ze zkušenosti víme, že k problému dochází po dlouhodobých deštích nebo po náhlém krátkém dešti o nebývalé intenzitě. Další možností je náhlé roztátí sněhu. Existují ale i povodně, ke kterým dochází bez deště, sněžení či působení Slunce. O tzv. ledové povodni hovořil v Meteoru Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem.

Co přinesl Galileův Hvězdný posel

Galileo Galilei byl fascinován tím, co uviděl na obloze, když na ni jako první člověk pohlédl dalekohledem. V touze podělit se, dokončil 11. března 1610 osmačtyřicetistránkový spisek Sidereus nuntius, tedy Hvězdný posel. Jeden z prvních výtisků putoval do Prahy. Adresát Johannes Kepler, největší hvězdářská autorita té doby, prý nad ním zvolal: „Zvítězils, Galileo!“ Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Poletí česká družice k Měsíci?

Jmenuje se LUGO – Lunar Geology Orbiter. Už název napovídá, že hlavním cílem bude geologický výzkum Měsíce. Vědecký cíl sondy určil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV a jsou jím zvláštní místa na povrchu Měsíce, která matou odborníky. Jde o středy sopečných kráterů, které by měly být starší, než vypadají. Jak je to možné? Zjistí to česká družice?

Bude konečně mast na padání vlasů?

Alopecie, tedy plešatění, se týká především mužů |foto:Profimedia

Zázračné masti proti padání vlasů se vždy prodávaly a prodávat budou. Přesto že moc nepomáhají. Teď se ale zdá, že vědci přišli na to, čím růst vlasů podpořit. Prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV popsal, že objev byl možný hlavně díky pochopení, jak je vlas vyživován. Zcela nečekaným výsledkem a nadějnou možností je, že když se naučíme regulovat růst vlasů, může nám to pomoci regulovat růst rakovinných buněk.

Dokáží makaci lovit ryby?

Makak bezocasý |foto:Kateřina Perglová, Český rozhlas

Když jde člověk na ryby, popadne prut, podběrák, návnadu, najde vhodné místo a úspěch je téměř zaručen. Jak to ale bylo v pravěku, kdy pruty ani sítě neexistovaly? Možná člověk lovil ryby podobně, jako japonští makaci, které teď sledovali vědci. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jakou taktiku makaci používají, i to, že při lovu ryb byly v minulosti pozorovány další suchozemské živočišné druhy.

Kolik existuje druhů lišek?

Nejde o nijak velké číslo, odborníci se v současné době přiklánějí k tomu, že existuje jen 12 druhů. Některé se od sebe velmi liší. Už jen s ohledem na barvu jde o pestrou směsici. Lišky mohou mít barvu rezavou, tak ji známe nejčastěji, ale i bílou, tmavě hnědou, krémovou, šedohnědou či okrovou. Čím se ještě druhy liší a kde žijí? O tom se píše v knize O liškách a lidech, kterou vydalo nakladatelství Grada. V Meteoru z ní čte Anna Theimerová.