Mikročipy pomáhají vyhodnotit, jak pacient přijímá novou ledvinu. V pražském IKEMu jsou první a zatím jediní v Evropě

Padesátiletá paní Martina z Prahy měla po transplantaci ledviny nejasné výsledky kontrolních testů a lékařům při rozhodování o následné péči pomohla nová technologie.

„Potvrdili tím novým unikátním mikroskopem, že je vše v pořádku a že mi nemusejí přidávat žádnou léčbu, za což jsem byla velice vděčná,“ říká paní Martina.

Jasné odpovědi

Při biopsii zdravotníci pomocí speciální jehly odebírají malý vzorek transplantované ledviny, která je jen pár centimetrů pod kůží. Díky místnímu umrtvení to nebolí a vše trvá jen pár minut. Zjišťují takto, jak tělo na nový orgán reaguje. Zhruba ve třetině případů ale dosavadní metody nedávají úplně jasné odpovědi.

Paní Martina z Prahy měla po transplantaci ledviny nejasné výsledky kontrolních testů|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Odebraný vzorek paní Martiny musí do molekulárního mikroskopu na histologii. Míří tudíž do laboratoře molekulární medicíny.

Dva dny ho pak zpracovává i Petra Hrubá. Teď už mi ukazuje fázi, kdy novinka pomocí mikročipů zjišťuje takzvanou aktivitu genů.

„Je to destička, co vypadá jako okénko, přibližně 1 cm čtverečních, a na tom je nasyntetizováno více jak 10 milionů různých genových sond. A z druhé strany destičky jsou otvory, kterými tam napipetujeme připravenou modifikovanou RNA ze vzorku. Ona se naváže svými molekulami na sondy čipu,“ popisuje Petra Hrubá.

Čtěte také

Biologické kardiostimulátory, big data a umělá inteligence. Jak bude vypadat medicína a IKEM za 50 let?

Úplně něco jiného

Destička musí do scaneru.

„Každá ta jedna tečka odpovídá jedné sondě a podle intenzity zabarvení víme, kolik se tam toho tvoří. Ukazuje to například, když ten pacient má poškození štěpu nebo došlo k aktivaci imunitních drah, tím pádem víme, že ten pacient ten štěp odhojuje, že má rejekci,“ dodává Petra Hrubá, co znamená to na monitoru. Tedy spousta barevných malých teček připomínající hustou hvězdnou oblohu.

Oproti klasické histologii se lékaři dostávají na úplně jinou úroveň, vysvětluje přednosta transplantcentra a kliniky nefrologie IKEMu Ondřej Viklický: „Histolog, který se dívá do mikroskopu, vidí obraz tkáně a pozná diagnózu, ale to je obraz jako v zrcadle. To říká velmi málo o dynamickém procesu, jak se tkáň chová. Tímto vyšetřením umíme definovat chování tkáně v reálném čase, kdy je biopsie provedena.“

Nejlepší je někdy neléčit

Největší výhoda pro pacienty tak možná trochu paradoxně spočívá v tom, že se lékaři rozhodnou neléčit.

„To je někdy hodně důležité. Rozhodujeme se často léčit na základě nejasných nálezů a toho pacienta léčbou, mnohdy agresivní, můžeme ohrozit. V tomto případě jsme se už několikrát rozhodli, že není známka odhojení a je zbytečné pacienta léčit nákladnou a nebezpečnou imunosupresí, kterou přidáváme navíc k té stávající,“ zdůrazňuje Viklický.

Nový molekulární mikroskop je v IKEMu od srpna. I díky němu žije dnes paní Martina plnohodnotně.

„Je to úžasný pocit, vlastně vás to vrátí do života. Můžete sportovat. Musím říct, že mě to neomezuje v podstatě v ničem a jsem vděčná.“

Odborníci z IKEMu plánují, že by mohli vyhodnocovat vzorky i z jiných českých nemocnic.