„Místo hrozných muk bědujících zatracenců.“ Peklo můžete navštívit u Netolic i Pelhřimova

Věřte tomu, nebo ne, ale v jižních Čechách můžete navštívit Peklo. A dokonce hned na několika různých místech. Nemusíte mít ale strach, jedná se o pouhé osady či samoty, které si toto označení nesou z minulosti.

Podle Antonína Profouse souviselo toto pojmenování s křesťanskou představou o místě hrozných muk bědujících zatracenců. Byly takto obyčejně nazývány hlučné mlýny v hlubokých údolích, případně také hostince či osady s nevalnou mravní pověstí.

Můžeme k tomu přidat i kamenolomy či obecně místa, kde probíhala těžba nerostů, odkud se ozýval nejen hluk, ale kde postupující těžba směrem do nitra země mohla u lidí evokovat díru do podsvětí.

Pokud tedy stále chcete navštívit Peklo, vydejte se například do Pekla u Netolic, kde kromě místní části nese stejné označení i nedaleký vrch. Nebo do Pekla severně od Pelhřimova, kde podle legendy několik mnichů zahnalo pekelné démony. Do Pekla u Žďánova východně od Kašperských hor, kde stával statek s příznačným německým názvem Höllhof. Případně do Pekla u Nevězic, kde někdejší keltské oppidum zaniklo v žáru germánských plamenů.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.