Místo nafty tráva a oves. Vyměnit traktor za koně je dobré pro hospodáře i krajinu, říká chovatel

6. říjen 2022

Slezský norik je chladnokrevný kůň, který vyniká svou chladnou hlavou a zapáleným srdcem. To projevil už v historických bitvách, v nichž nosil rytíře v těžké zbroji. Také vojevůdce Jan Žižka sedí na pražském Vítkově na norikovi. Toto plemeno se ale osvědčilo především na polích mírových. A v lesním hospodářství.

Když tažný kůň pro člověka pracuje, pomáhá mu udržovat krajinu. A jeho zapojení do zemědělství a lesního hospodářství má ještě mnohá další pozitiva. „Práce s koněm prospívá životnímu prostředí a prospívá i člověku,“ tvrdí zemědělec a lesník, chovatel chladnokrevných noriků Jiří Dráb.

„Když s koněm pracujeme v lese, zbyde po nás čistý hezký les – bez poškození těžkou technikou, bez výmolů, bez kolejí, kterými by odtékala voda. Kůň je tedy rozhodně prospěšný pro udržování vody v krajině. Když jdu s koněm po poli, to pole o nás v podstatě ani neví,“ popisuje hospodář.

Jiří Dráb, zemědělec a lesník, chovatel koní

Oproti tomu obdělávání pole mnohatunovým traktorem podle něj půdu udusává a ničí. Zemědělec s traktorem nebo lesník s harvestorem ale možná namítne, že množství práce, kterou vykoná za určitý čas, je nesrovnatelně vyšší, než kdyby se o totéž pokoušel s koněm.

I k tomu má však Jiří Dráb argumenty: „Sice toho tolik nestihneme, ale pokud dáme dohromady dvojspřeží nebo čtyřspřeží, vyrovnáme se traktoru a velkým zemědělským strojům. Mám například kolegu v severních Čechách, který se živí výhradně zemědělskou prací s koňmi a zvládá to. Uživí celou rodinu a jeho zákazníci jsou nadšeni, mají kvalitní biopotravinu.“

Jako další příklad uvádí Jiří Dráb Německo nebo Francii, kde zemědělci využívají koně například do vinohradů. „I na Moravě to občas vidíme. Aby se zemědělec uživil, stačí mu nějakých dvacet hektarů, nepotřebuje jich dvě stě. Dělá kvalitu, nikoli kvantitu. A krajina netrpí,“ komentuje.

Další výhodou je, že kůň se dostane i na velmi nepřístupná místa, odkud je schopen například vytáhnout poražené stromy či povaly. „Já bydlím a pracuji v přírodním parku Jistebnická vrchovina, což je velmi kamenitý terén. Tam je kůň nenahraditelný. Možná by se to zvládlo lanovkou či vrtulníkem, ale to už je ekonomicky úplně někde jinde,“ připomíná Jiří Dráb.

Čtěte také

Vedle ekologie totiž hraje svou roli i ekonomika provozu, včetně ceny za pohon. „To je velmi aktuální téma. V momentě, kdy by sem přestala například proudit ropa, bychom možná byli za koně rádi. Těm totiž stačí tráva nebo seno a oves. A celoročně je kůň takto schopen odvádět jakoukoli práci, třeba vozit pivo, jak se to například děje v Plzni,“ dodává Jiří Dráb.

Tato služba člověku ovšem vyžaduje protislužbu – o koně je třeba se starat. „Bez péče to nejde, je to živý tvor a je to nějaká starost. Člověk musí brzy vstávat, musí koně obstarat i za deště, za jakéhokoli počasí, i když je sám nemocný. Starost o živého tvora je prostě složitější, než když ten, kdo má traktor, vypne klíček a má volno,“ připouští chovatel.

Vůle zapojit koně do práce v krajině vyžaduje tedy i lidské odhodlání a přesvědčení. „Je to životní styl,“ potvrzuje Jiří Dráb a mluví třeba o tom, jaký vliv má domácí chov koní a práce na malém hospodářství na rodinu, na výchovu dětí, na soudržnost generací.

A to pořád ještě není všechno. S tažnými noriky se dá i závodit. Koně zvyklí pracovat s kládami v lese mají svůj speciální parkur, kde táhnou, tlačí, překračují či skládají klády a překonávají s nimi nejrůznější překážky. Mimochodem, Česká republika drží letošní titul mistra Evropy. Získal ho s dvouspřežím svých tažných koní závodník Jiří Foit.

Celý rozhovor se zemědělcem a chovatelem chladnokrevných noriků Jiřím Drábem si poslechněte online.

Spustit audio

Související