Mladí Korejci jsou stejní

Abyste rozuměli, mladí Korejci budí zdání, jako by se neradi odlišovali. Skoro byste řekli, že jim vyhovuje jistá uniformita. Dress code je v Jižní Koreji závazný nejen pro byznysmeny a úředníky, kteří se denně strojí zásadně do bílé košile a tmavého obleku. Podobná pravidla oblékání platí rovněž pro volný čas, hobby či neformální příležitosti.

Jistě však předpokládáte, že výjimku budou tvořit teenageři a mladí lidé, kteří se budou chtít předepsané „stádnosti“ vyhnout stejně, jako se o to snaží mladí leckde na světě. No ale v Koreji to tak není. Možná se zdá, že punkové oblečení je známkou dostatečné rebelie, ale buďte si jistí, že pokud by zrovna outfit ve stylu punk nebyl v Jižní Koreji pro tuto sezónu hitem a mainstreamovým trendem, těžko byste našli mladého odvážlivce, který by se vydal do korejských ulic nastrojený jako punker. V čem si ale mladí Korejci libují daleko více, to jsou vypasovaná saka. V kombinaci se subtilními postavami a zkrocenými havraními vlasy, pečlivě vyfoukanými a natuženými, vytvářejí nezaměnitelný korejský look. K tomu patří taky barevné, designově vyvedené hygienické roušky, které Korejci denně na ulicích a v metru používají.

I když můžeme na první pohled nabýt dojmu, že touha po originalitě je korejským teenagerům cizí, třeba se mýlíme. Stejně tak je možné, že by si velmi přáli být v oblékání osobití a nezaměnitelní, ale co když schází dostatek invence, improvizace či trocha odvahy? A jednoduše v masové módě, kterou předepisují reklamy a manekýni v obchoďácích, prostě nešlápnou vedle. Pokud někde narazíte na akademickou debatu o Korejcích bojujících s mindrákem, že všichni vypadají velmi podobně a je pro ně těžké nějak se odlišit, nelamte si hlavu. Pokud chtějí přece jen trochu vybočit nebo jít do soutěže Korea hledá superstar, přelijí si vlasy radikálním blondem. A dívky oříškovou. Ale vlastně to nic nemění na tom, že jsou zase všichni stejní.

Telefonování, poslouchání hudby, čtení, sledování televize a filmů na vlastních miniobrazovkách|foto: Jirka Malina

Kdyby ovšem mladé Korejce a Korejky trápilo jen to, co na sebe, to by se jim žilo. Ve skutečnosti to nemají v životě zas tak lehké. Tlak na pracovní prosazení v korejské společnosti je čím dál tím větší a v poslední době se v Jižní Koreji dokonce rozšířil pojem vzdělávací horečka. Zjednodušeně by se dal vysvětlit jako učební dřina téměř od narození, přes šestnáctihodinový studijní den, všemožné doučovací lekce, urputné zápolení s angličtinou, zejména tou mluvenou, až po hon na vysokou školu a dosti obtížné přijímací zkoušky do zaměstnání, které se staly novým korejským fenoménem. Že si takový životní styl mladých Korejců vyžaduje obrovské studijní nasazení, to asi nemusím zdůrazňovat. Tak to ale je a zdá se, že Korejci se svým smyslem pro status a hierarchii to vcelku respektují.

O mladých Korejcích se taky říká, že je jim cizí revolta. Nemusí to ale zase platit úplně. Vyhledejte si třeba něco o současných protiamerických náladách korejských studentů a nebo se zaměřte na celé dvacáté století, které v Jižní Koreji průběžně provázely studentské demonstrace upozorňující na nedostatečně demokratické postupy státních představitelů.

Možná by vás ale nakonec nejvíc zajímalo, co vlastně korejským teenagerům dělá radost. Nedovedu říct, pro co žijí, ale nelze přehlédnout, co je baví. Televizní soutěže pro náctileté, kterých běží na korejských kanálech nespočet a ve kterých se soutěží nejen ve zpěvu a tančení, ale i ve svádění a pitvoření. Pýchou mladých Korejců jsou osobní miniskríny, bez kterých neopouštějí byt, pokud je čeká cesta metrem. Na přenosných obrazovkách dokoukávají nějaký nekonečný seriál anebo si dají přímo celý film, když je čeká v Soulu běžné, více než hodinové cestování. Po škole si skočí zagamesit do zakouřených doupat (tzv. PC zón) nebo do „zpívacích místností“ na karaoke. A když si chtějí udělat velkou radost, přemýšlejí, jak by asi mohli vypadat, kdyby se nechali zkrášlit nějakou tou plastickou operací. Mluví se o nich mezi mladými Korejci a Korejkami čím dál víc. Ale musím říct, že zábava je to teda podivná. To už raději nějaký ten seriál. Třeba Iris je výborný.

Tetovací studio Alien Art Work (tatérský mistr vlevo), Gwangju City |foto: Jirka Malina

Pod čarou:

Mladí Korejci a mladí Japonci

Jižní Korea a Japonsko jsou historicky velmi spjaté země. Zajímavé je proto sledovat, jak blízko mají k sobě mladí Korejci a Japonci. V některých ohledech se nastupující generace Korejců podobá mladým Japoncům, ke kterým má už podstatně pozitivnější vztah, než měli starší členové korejských rodin k japonským. Ti mají totiž v paměti pětatřicetiletou japonskou nadvládu nad Koreou (1910-1945) a vytlačování některých korejských tradic, jazyka i vlastních jmen. Reakcí Korejců, kteří po druhé světové válce získali samostatnost, bylo zase tak usilovné prosazování vlastní korejské kultury, že si mladí Korejci museli na přísun japonských filmů, hudby, komiksů manga i knih počkat až do nového tisíciletí.

Korejci a karaoke

Podobně jako PC zóny (PC bang – počítačová místnost) patří neodmyslitelně k zábavě mladých Korejců nonstop otevřené „zpívací místnosti“, kde se provozuje karaoke. Tímto povyražením často končívají večerní akce nejen mladých lidí a studentů, ale i byznysmenů, kteří prostřednictvím karaoke odbourávají stres nahromaděný během náročného pracovního týdne.

Korejci a angličtina

Zejména mladí Korejci si velmi uvědomují, že umět anglicky bude pro ně v životě a hlavně při hledání práce velkou výhodou. Jejich tíživým problémem je však mluvit anglicky. Zatímco v psaných testech Korejci dosahují velmi dobrých výsledků, naučit se konverzovat v angličtině, to označují za velmi obtížné. Jak velká je však jejich touha vyjadřovat se v tomto jazyce, dokazuje fakt, že na kurzy angličtiny posílají korejští rodiče své děti už od tří čtyř let. Ti, kteří chtějí svým dětem zaručit spokojenější život, se dokonce uchylují ke zvláštnímu kroku. Nechávají malým dcerám a synům provést operaci jazyka, která jim usnadní vyslovování hlásky „r“, jež se v korejštině nevyskytuje a Korejcům dělá při výslovnosti anglických slov velkou potíž.

Mnozí korejští studenti a mladí lidé vyjíždějí za studiem do Evropy a Spojených států. Ať už tam vystudují univerzitu, nebo jedou na intenzivní roční kurz angličtiny, jejich kontakt s anglicky mluvícím prostředím je řádně znát. Další možností, jak se naučit nebo si zlepšit mluvenou angličtinu, jsou výborně připravené, praktické i zábavné televizní kurzy anglického jazyka na stanici EBS, jejichž sledování není určitě zbytečně stráveným časem.

Archiv seriálu Dvanáctkrát Jižní Korea:

http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_themeline/1135

Doporučujeme:

V rámci seriálu Dvanáctkrát Jižní Korea si poslechněte fejeton s názvem „Anglicky v Jižní Koreji“. Dozvíte se, jak mladí Korejci bojují s angličtinou.

Navštivte aspoň jedno z temných doupat s připojením na internet. „Internetové kavárny“ plné kluků hrajících gamesy se v Jižní Koreji nazývají PC zóny. Nekuřáci se před vstupem musí obrnit!

Vyhraďte si jeden večer/deštivý den na sledování korejské televize. Je to výjimečný, i když někdy dost bizarní zážitek. Nenechte si ujít některou z pěvecky-tanečních teenegerovských soutěží. Ze seriálů pak Iris, který opravdu stojí za to.