Mlynář se nemohl uživit jen mletím. Musel mít polnosti a les, byl to boj o život, připomíná majitel vodního mlýna Wesselsky
My chodíme do práce, abychom se uživili, ale mlynář, aby přežil, připomíná Jaroslav Král, spolumajitel vodního mlýna Wesselsky. Byl to úděl: znamenalo to v noci vstávat, pokud se něco pokazilo. Mlynář měl zodpovědnost za výživu lidí, zdůrazňuje. A někdy přispěl i k jejich lepšímu zdraví. Jak? Zjistilo se, že zařízení koukolník, které čistilo obilí, vymýtilo lepru. Koukol totiž oslabuje imunitu, vysvětluje Král. Co způsobují v mlýně rarášci? A jak se bojovalo proti škůdcům?
Související
-
Až na pár šroubů dřevěný: v moravském Holandsku se dodnes roztáčí otočný větrný mlýn
Bytelné trámy ve složitém mlýnském soukolí pocházejí z dubů, které vyrostly v šestnáctém století. Když majitel dostane dobrou náladu, celý mlýn důmyslným mechanismem otočí.
-
Spolek nadšenců renovuje zchátralý liběchovský mlýn. Chce, aby sloužil lidem
Zchátralý mlýn v Liběchově na Mělnicku má nejen nového majitele, ale i partu nadšenců, kteří dávají památkově chráněný objekt v mezích možností dohromady.
-
Kupujeme kvalitní mouku? Obilí je jako víno. Musí uzrát, říká mlynář Zdeněk Veselý
Zdeněk Veselý obnovil rodinnou tradici a na Karlštejnsku mele mouku. S východem slunce však už nevstává. Má totiž elektřinu. A tak mu budík zvoní mezi šestou a sedmou ráno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
