Moc neprovokovat. Postoj Evropy k ruskému plynu mi připomíná appeasement, říká energetický expert Záklasník

28. duben 2022

Rusko ve středu přerušilo dodávky plynu do Polska a Bulharska a tím vyvolalo obavy, že další země by mohly následovat. Zároveň už ale několik evropských energetických společností přistoupilo na ruský požadavek platit v rublech. „Evropa, nebo spíš členské státy si musí ujasnit, jestli se na ruský plyn budou dívat čistě ekonomicky, anebo z hlediska toho, že Rusko je agresor. V tuto chvíli převažuje ten první pohled,“ konstatuje odborník na energetiku Martin Záklasník.

„Připomíná mi to politiku appeasementu ze třicátých let. To znamená moc neprovokovat, protože jsme na plynu velmi závislí. Když nad tím přemýšlím jako ekonom, tak je to otázka toho, kolik stupňů jsme schopni obětovat za svobodu, respektive její udržení. A to je velmi složitá politická otázka,“ dodává bývalý ředitel české pobočky společnosti E.ON.

Čtěte také

Záklasník předpokládá, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podařilo Evropu rozdělit. Každá ze stran ovšem bude situaci prezentovat jaké své vítězství.

„Evropa to zřejmě prodá tak, že se vlastně nic nestalo, jen místo na účty ruských bank v západní Evropě se bude platit Gazprombank, která si provede konverzi. Evropská komise už dokonce potvrdila, že nejde o obcházení sankcí.“

Evropa to zřejmě prodá tak, že se vlastně nic nestalo, jen místo na účty ruských bank v západní Evropě se bude platit Gazprombank.
Martin Záklasník

Platit za plyn v rublech odmítlo Polsko a Bulharsko, oba státy se přitom na přerušení dodávek připravily. Polsko v minulých letech otevřelo terminál na zkapalněný zemní plyn ve Svinoústí, provozuje vlastní těžbu a také na uhlí a má zásobníky naplněné z více než 80 procent.

Stejně tak i Bulharsko je napojené na terminály na LNG v Řecku a kromě ruského odebírá také ázerbájdžánský plyn: „Ty země jsou na tom ruském plynu méně závislé než například Česko,“ vysvětluje expert.

Nepříjemné, ale zvládnutelné

Podle české vlády zatím nejsou signály o tom, že by hrozilo zastavení dodávek ruského plynu. Pokud by k tomu ale došlo, provozovatel přepravní infrastruktury společnost NET4GAS by spolu s krizovým štábem vyhlašovaly takzvané odběrové stupně, kterých je deset.

Čtěte také

„Začíná se s omezením spotřeby v průmyslových odvětvích, které mají možnost snadno přejít na jiný zdroj. Teprve desátý stupeň jsou domácnosti a kritická infrastruktura,“ popisuje Záklasník s tím, že některá odvětví, jako je sklářství či chemický průmysl, v podstatě nemají pro plyn alternativu.

Evropská komise by měla v květnu představit plán, jak plynovou krizi řešit. Záklasník se domnívá, že Evropa by se mohla zbavit závislosti na ruském plynu dříve než v roce 2027. A souhlasí s názorem zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky, že je to možné v řádu měsíců. Platí ale, že čím rychleji, tím to bude dražší.

Pokud by došlo k úplnému zastavení toku ruského plynu do Německa, vedlo by to k recesi. Nebyla by ale větší než ta v roce 2008.
Martin Záklasník

„Zároveň je třeba to zbytečně nedramatizovat, protože prestižní německé ekonomické instituty spočítaly, že pokud by došlo k úplnému zastavení toku ruského plynu do Německa, vedlo by to k recesi, která by nicméně nebyla větší než ta v roce 2008. Bylo by to nepříjemné, ale Evropa už něco takového zvládla,“ uzavírá.

Povede nedostatek plynu k návratu uhlí mezi energetické suroviny? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Lukáš Matoška , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.