Moderní výuka může být dostupná všude, tvrdí inovátorka. Její přenosná multimediální učebna se vejde do batohu

14. listopad 2023

Kvalitní vzdělávání v 21. století často vyžaduje přístup k elektřině a internetu. Dostat je do nejodlehlejších míst teď už nemusí být nákladné, říká britsko-finská podnikatelka Yesika Aguilerová. Spolu s týmem dalších mladých lidí vyvinula například přenosnou multimediální učebnu s vlastní elektrárnou. Obojí se dá doslova sbalit na cesty letadlem nebo pěšky divočinou. Svoje vize představila tento týden na konferenci mladých inovátorů v Praze.

Co přesně obnáší vše práce?

Zabýváme se chytrou mobilní energetikou. Vyvíjíme řešení pro Spojené národy, pro vlády, pro záchranáře. Momentálně se soustředíme na venkovské oblasti, kam chceme zavádět digitální vzdělávání.

To znamená, že přinášíte nejenom energii jako elektřinu, ale i pomyslnou energii vědomostí?

Ano. Momentálně nemá čtyřicet procent lidstva přístup k internetu. Miliarda a dvě stě milionů lidí nemá elektřinu buď vůbec, nebo jen nespolehlivě, s výpadky a podobně. Myslím, že mladí lidé jsou ti, jsou ti, kdo to mohou změnit.

Jak vypadaly vaše začátky?

Měla jsem štěstí, že mě oslovil tým lidí, abych se za nimi přestěhovala ze Spojeného království do Finska. Začali jsme vyvíjet solární energetiku v zemi, kde svítí slunce jen čtyři hodiny denně. Zní to bláznivě, ale když to bude fungovat tady, znamená to, že to může fungovat kdekoliv. Zavolali mi a já jsem řekla: Víte co? Já to beru, a jedeme.

Můžete přiblížit, jak vypadá energetika pro každé místo na Zemi?

Když se na naše řešení podíváte, je hybridní. Může se dobíjet ze soláru nebo z elektrické sítě. Jsme první společnost na světě, která vytvořila něco jako modulární elektrárnu.

Normálně když chcete zdroj elektřiny, musíte mít masivní blok, který se obtížně dopravuje po světě. Ale my jsme dali dohromady nejpokročilejší powerbanky. Když je pospojujete k sobě, dostanete elektrárnu o kapacitě 120 tisíc miliampérhodin, kterou přitom můžete přepravovat běžnými aerolinkami.

Můžete se ptát, k čemu je to dobré. Představte si ale současnou válečnou krizi. Nebo místa na světě, která jsou špatně dopravně dostupná: musíte jít několik dní pěšky, šplhat po horách. Proto navrhujeme řešení, které se snadno přepravuje.

Do batohu sbalíte nejenom zdroj energie, ale i promítačku a reproduktor. Kdekoli na světě tak můžete mít multimediální učebnu. Takhle můžeme šířit kvalitní vzdělání.

Které závisí na spojení se světem…

Jak bychom mohli mluvit o inovacích, kdyby lidé neměli ponětí o tom, jak vypadá programování nebo třeba jak vypadá žirafa nebo auto? Podle mě je potřeba používat technologie k tomu, abychom umožnili nemožné a upozornili na to.

Čtěte také

Když pracujete na věcech, které budou fungovat tam, kde nefunguje nic, můžeme si z toho něco odnést i tady, kde bereme technologie jako samozřejmost?

Myslím, že je to přizpůsobivost. Podle mě jsme v Evropě někdy příliš zvyklí dělat věci určitým způsobem. Prošli jsme si například vývojem telefonů od spojovatelek přes telefonní čísla k mobilům. V Africe ale nic takového neměli a hup – naučili se rovnou chytré telefony. Nekladou si otázku, jestli to bude fungovat nebo ne, ale říkají: Dejte nám to, budeme to používat, když nám to prospěje.

Jsou tedy otevřenější novým věcem a tím bychom se mohli inspirovat…

Nečekají, než se nějaká věc osvědčí. Proto mám také ráda konference s mladými lidmi. Dáte jim nějakou věc, jestli ji nechtějí otestovat, a budou tomu otevření. Budou ji chtít vyzkoušet, jestli funguje. Kdežto kdybyste stejnou věc dali zkušenému inženýrovi, bude racionálnější a řekne si: radši ne, protože tohle a tamto.

Ale kdybyste se vrátili v čase a podobně naladěným inženýrům řekli, že chcete letět na Měsíc, kdo z nich by řekl ano? Když máte otevřenou mysl, můžete inovovat v podstatě cokoliv.

 

autoři: Martin Srb , and
Spustit audio