Moravský podzim s rozhlasovými symfoniky MDR z Lipska. V přímém přenosu zahraje prestižní italský klavírista Emanuele Arciuli

Přátelské vazby mezi městy Brnem a Lipskem se datují přes více jak půlstoletí. Lipský orchestr v Brně koncertoval ve druhé polovině 50. let 20. století, tehdy také před rozhlasovými mikrofony.

Čtěte také

Poslechněte si Klavírní trio Euterpé v nových nahrávkách Českého rozhlasu

V současném programu přináší českou premiéru Druhého klavírního koncertu amerického současného skladatele Williama Bolcoma (1938), jež byl inspirován Klavírním koncertem č. 4 Ludwiga van Beethovena. Bolcom svůj koncert charakterizuje jako „něžnou skladbu pro něžné časy“, dialog mezi sólistou a orchestrem staví na úroveň rovnocenných partnerů. Skladba měla světovou premiéru v roce 2022.

Díla německých skladatelů doplní program večera oblíbeným opusem Roberta Schumanna pro symfonický orchestr Předehra, Scherzo a Finále. Autor plný sil při kompozici svých prvních dvou symfonií začal nejprve skládat Předehru, která měla být samostatnou skladbou, a teprve později vytvořil triptych, který ovšem orámoval jako celek bezmála 20 minutového díla v odlehčeném formálním charakteru.

Čtěte také

Rozpustilosti Jana Nováka. Pět světových premiér na Moravském podzimu

Hudba Wolfganga Amadea Mozarta je ve většině případů také ve svěžím a tematicky nenáročném charakteru s geniální strukturou. V protipólu této obecné charakteristice stojí orchestrální Zednářská smuteční hudba napsaná v roce 1875 k úmrtí dvou významných členů tehdejší zednářské lóže, vévody Meklenbursko – Střelického a hraběte Esterházyho. Skladba je také zajímavá uplatněním tématu čerpajícího z gregoriánského chorálu s obsazením 3 basetových rohů.

Vrcholem večera je dílo hudebního velikána přelomu dvou století Richarda Strausse, který navázal v symfonických básních na Liszta a Wagnera. Symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra zkomponoval Strauss podle stejnojmenného románu německého filozofa Friedricha Nietzscheho.

„Neměl jsem v úmyslu psát filozofickou hudbu, ani hudebním způsobem ztvárňovat Nietzscheho velké dílo. Spíše jsem se zabýval myšlenkou hudebního vyjádření vývoje lidského rodu od jeho počátků přes různá vývojová stádia jak náboženská, tak vědecká, až k Nietzscheho ideji nadčlověka. Celá symfonická báseň je myšlena jako pocta Nietzscheho geniovi,“ vyjádřil se skladatel při premiéře v roce 1896.