MUDr. Kolářová: Nebylo by dobře, kdyby existoval život bez bolesti. Ta nás chrání před poškozením
Radioporadna bude věnována moderní rehabilitaci. Co si pod tímto spojením představit? Co všechno se dá rehabilitovat? Kdy začít? Kdo a jakou konkrétní pomoc potřebuje? A co je pro plné zotavení potřeba? O tom všem si povídáme s primářkou rehabilitačního oddělení Nemocnice v Novém Bydžově MUDr. Janou Kolářovou, která je zároveň náměstkyní léčené preventivní péče Nemocnice Jičín.
Rehabilitace je určitě velmi zajímavý obor, důležitý, také rychle se rozvíjející. Vy jste oslavila 40 let ve zdravotnictví, proč jste si vybrala právě rehabilitaci?
K rehabilitaci jsem se dostala možná i trochu, ne náhodou, ale shodou šťastných okolností. Když jsem končila studia, tak jsem měla představu, že se budu věnovat očnímu lékařství. Bohužel z důvodů asi trošku i politických mi to nebylo umožněno a byl mi nabídnut obor praktické lékařství. Tak jsem nastoupila do novobydžovské nemocnice, šla jsem na pravidelné stáže nejdříve na chirurgii a pak na internu.
Rehabilitace = předpona re a slovo habilis, tedy znovu schopný. Fyzioterapie = fyzis, přírodní síla, a terapie. Léčba přírodními silami.
MUDr. Jana Kolářová, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice v Novém Bydžově
A interna v té době měla jedno oddělení, kde byli převážně revmatologičtí pacienti. Součást jejich léčby tvořila i rehabilitace a my lékaři jsme jim už ji doporučovali. A náhoda také byla v tom, že rehabilitační lékařství nebylo samostatným oborem pro lékaře a v této době. Když jsem nastoupila, tak se osamostatnil, tudíž byla i možnost specializace v tomto oboru.
Čtěte také
Považujete rehabilitaci za něco fascinujícího?
Jestli je přímo fascinující, to asi nemohu říci, ale rozhodně považuji rehabilitaci za něco velice krásného a inspirujícího pro každého lékaře. Protože rehabilitace má velice široký a komplexní dopad na všechny pacienty. Prolíná se všemi medicínskými obory, ať už to je chirurgie, ortopedie, interna, dětské oddělení, gynekologie, porodnice, neurologie, abych na někoho nezapomněla.
Když se řekne rehabilitace, tak si možná představíme bolesti kloubů a kyčlí, ale ono se to týká i měkkých tkání.
Určitě. Já bych trošku vysvětlila onen pojem, co to vlastně ta rehabilitace je. Dochází často k záměně, ať už mezi laiky, ale i mezi odborníky, a nerozlišuje se slovo rehabilitace a fyzioterapie. Rehabilitace je slovo složené z předpony re a slova habilis, to znamená znovu schopný. Takže je to proces, který znamená obnovu plnohodnotného tělesného a duševního zdraví u pacienta.
Jedním z předpokladů úspěšné léčby je, že pacient spolupracuje. Pokud nechce, tak je na nás, abychom ho nějakým způsobem přesvědčili.
MUDr. Jana Kolářová, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice v Novém Bydžově
Nebo prostě zmírnění trvalých následků u těchto pacientů. Rehabilitace je obor velice komplexní a široký. Kdežto pojem fyzioterapie je složen ze dvou slov, je to fyzis, tedy přírodní síla, a terapie, takže vlastně léčení přírodními silami. Což znamená pohyb, elektroléčba, záření různého typu, teplo nebo chlad. Ale oba jsou to obory pomáhající a stavějící lidi na nohy. Jednoduše řečeno.
Se svými obrovskými zkušenostmi, můžete říci, že vůbec existuje život bez bolesti?
Čtěte také
Myslím, že kdyby existoval život bez bolesti, nebylo by to dobře. Bolest je určitý subjektivní vjem, který vlastně organismus chrání před nějakým postižením. Je to výzva, že se něco děje. Buď teď, nebo, že se brzy něco dít bude. A bolest vyvolá v organismu nějakou reakci, která ho pak chrání.
Řeknu úplně jednoduchý příklad, aby to bylo srozumitelné. Sáhnu prstem na rozpálenou plotýnku a ono mě to začne bolet. Kdyby to nebolelo, tak tam prst nechám a spálím si ho. Tedy tak fungují i různé jiné mechanismy v organismu. Bolest je ochranným mechanismem před poškozením organismu.
Co ovšem dělat, pokud některý pacient odmítá při rehabilitaci spolupracovat?
To je složitá věc. Protože jedním z našich předpokladů úspěšné léčby je, že pacient chce spolupracovat a spolupracuje. A pokud spolupracovat nechce, tak je na nás, abychom ho nějakým způsobem přesvědčili o tom, že je to pro něj užitečné.
Čtěte také
Pokud na to nestačíme sami, i když už máme nějaké zkušenosti s psychologií, tak máme na oddělení i zkušené psychology a psychiatry, kteří s pacientem promluví a mohou jej nějakým způsobem motivovat k tomu, aby spolupracoval a cvičil. To je základní předpoklad.
Protože vše, co se děje pasivně, nemá takový efekt. Nemůžeme člověka nutit, aby dělal něco, co sám nechce, ale můžeme s ním na tohle téma promluvit, můžeme s ním diskutovat a můžeme se pokusit mu to vysvětlit. Mám zkušenost, že rodinný příslušník přesvědčí někoho z rodiny méně než někdo cizí nebo nějaký zdravotník. Tady to funguje jinak.
Celou radioporadnu s MUDr. Janou Kolářovou, primářkou rehabilitačního oddělení Nemocnice v Novém Bydžově, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Život je pohyb a změna. Naše tělo nemá rádo statickou zátěž, dopřejme mu pestrost a pořádné dýchání
Většina z nás jistě někdy zažila bolest vzadu za krkem a na ramenou, zkrátka bolavou krční páteř. Dnes budeme mluvit o tom, co si způsobujeme dlouhým nebo špatným sezením.
-
Blahobytný život vede k pasivitě. Sedavý styl je důvod, proč naše záda bolí, říká MUDr. Šidáková
Co se vlastně děje v našem těle, když nás bolí záda? Kdy můžeme na takovou bolestí mávnout rukou a kdy nikoliv? Jsou zimní měsíce rizikovějším obdobím pro naše záda?
-
Válečný veterán z Afghánistánu vymyslel po úrazu páteře speciální cvičební nářadí pro rehabilitaci
Válečný veterán Martin Kofroň z Jaroměře po zranění páteře na své třetí misi v Afghánistánu vymyslel a vynalezl speciální rehabilitační a fitness nářadí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
