Na Slovensku jsou nyní reálné dva scénáře – předčasné volby, anebo odchod Igora Matoviče, míní bývalá premiérka Radičová

15. prosinec 2022

Ve čtvrtek večer slovenští poslanci rozhodnou, jestli vládě vysloví nedůvěru. Původní vyslovení nedůvěry už mělo být na programu v úterý, na poslední chvíli se však koalici podařilo vyjednat odklad. Koalice vedená premiérem Eduardem Hegerem se do poslední chvíle snaží najít cestu, jak se vyhnout pádu vlády. Jaké má slovenský kabinet možnosti? A jak je pravděpodobné, že opozice vysloví vládě nedůvěru?

Tento týden v úterý, kdy se původně mělo rozhodovat o dalším osudu vlády, se ukázalo, že chce kabinetu vyslovit nedůvěru nadpoloviční většina, tedy celkem 77 poslanců. Kromě zástupců opozičních stran mezi nimi byli i nezařazení poslanci, kteří často vládním stranám pomáhali prosazovat zákony, a dokonce hned několik zástupců koaličních stran.

Hosté:
Ladislav Novák, zpravodaj Českého rozhlasu v Bratislavě
Iveta Radičová, socioložka, bývalá slovenská premiérka
Juraj Javorský, zástupce šéfredaktora Denníku N
Grigorij Mesežnikov, politolog a prezident slovenského Institutu pro veřejné otázky

Úterní jednání skončilo odložením, protože premiér Heger slíbil otevření rozhovorů ohledně předčasných voleb. Poslanci tak budou nakonec pokračovat ve čtvrtek v 17 hodin. Od úterního odpoledne probíhají jednání například ve vládním hotelu Borik nad Bratislavou, kde až do včerejška zasedal poslanecký klub vládního hnutí OĽaNO. Premiér hned v úterý také požádal o schůzku s prezidentkou Čaputovou a omluvil se ze summitu lídrů EU v Bruselu.

Dvě možnosti řešení vládní krize

Strana Eduarda Hegera OĽaNO v uplynulých dnech zvažovala dvě možnosti, jak ukončit patovou situaci. Vláda by se mohla vydat cestou výměny ministrů, kteří jsou na překážku opozici, jako je zejména ministr financí Igor Matovič, nebo by mohla přistoupit na vypsání předčasných voleb.

Čtěte také

„Povinností premiéra je snažit se do poslední sekundy udržet vládu. Takže vyjednává varianty, které by ji pomohly udržet. Situace v Národní radě Slovenské republiky je však patová, donedávna bylo rozložení hlasů v Parlamentu doslova jedna k jedné, jinými slovy ani opozice, ani koalice nedosahovaly na potřebnou většinu k jakémukoli rozhodnutí,“ vysvětluje Iveta Radičová, bývalá slovenská premiérka.

Rozkoly ve vládní koalici se s ní od chvíle jejího vzniku táhnou průběžně. Před rokem padla první vláda, která vzešla z voleb, tedy vláda Igora Matoviče, který podal demisi a vláda byla částečně rekonstruována. Následně však čím dál víc ztrácela podporu a vyvrcholila další krizí, kdy jeden z koaličních partnerů odešel do opozice.

Situace v Národní radě Slovenské republiky je patová, donedávna bylo rozložení hlasů v Parlamentu doslova jedna k jedné.
Iveta Radičová

„Z ústavní většiny před dvěma a půl lety dnes zůstává vládní koalice v menšinové pozici a v této chvíli jsou reálné dva scénáře: nabídka předčasných voleb, na kterých je širší dohoda v rámci Parlamentu, anebo odchod člena nejsilnějšího poslaneckého klubu, který má 50 členů, Igora Matoviče. Druhá možnost by však byla zásadním ústupkem,“ říká Radičová.

Dlouhodobá nestabilita

Slovensko má menšinovou vládu a podporu pro hlasování o zákonech hledá většinou v opozičních řadách. Teď se ale opozice sjednotila s cílem vládu odvolat. Iniciátorem se stala strana Sloboda a Solidarita, která je dlouhodobým kritikem vládního hnutí OĽaNO, zejména kvůli působení ministra financí Igora Matoviče. Právě kvůli němu původně vládní SaS koalici v září opustila.

Čtěte také

Nestabilitu však způsobuje i fakt, že samotné vládní strany nejsou jednotné. V hnutí OĽaNO se utvořila skupina poslanců, kteří požadují odchod Igora Matoviče, několik poslanců z další vládní strany Sme rodina chce hlasovat pro pád vlády.

„Důvodů současné nestability je víc. Tak jako v jiných zemích, které postihla pandemie, vládl nesouhlas výrazné části společnosti s protipandemickými opatřeními. Na Slovensku to provázel poměrně velký chaos v rozhodování o opatřeních, která často nebyla v souladu s doporučením odborníků. Pro tuto chaotičnost vláda ztrácela podporu většiny občanů a to se promítlo do klesající důvěry vůči vládě,“ popisuje Radičová.

Druhý spor je ale mnohem zásadnější. „V koalici se totiž střetly silné konzervativní síly reprezentované hnutím Sme rodina pod vedením pana Kollára s liberální stranou SaS pana Sulíka. To vyústilo ve spory při prosazování zásadních reforem a zákonů, které gradovaly až do bodu, kdy pan Matovič několik zákonů blokoval,“ dodává Radičová.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.

autoři: Jan Burda , arych
Spustit audio

Související