Na trumšajt hrály jeptišky i námořníci. Využití strunného nástroje vás překvapí
Police depozitáře jihlavského muzea Vysočiny skrývají doslova poklady. Po letech se tam vrátil i zvláštní hudební nástroj.
Vypadá jako velmi štíhlá basa, říkalo se mu také mořská trouba, ale v evidenci muzea je vedený jako trumšajt.
Vrátil se do muzea
Trumšajt se do Muzea Vysočiny v Jihlavě vrátil po téměř třiceti letech. „Byl od roku 1993 zapůjčen do Národního ústavu lidové kultury,“ říká muzejnice Ingrid Kotenová s tím, že původně měl být zápůjčka jen na krátký čas.
Sama ale naštěstí záznam o nástroji našla a trumšajt je zpátky. Zabírá skoro celý dlouhý regál depozitáře, protože je dlouhý jeden metr a šedesát centimetrů. „Je to vlastně drobeček, protože ty středověké měřily až dva metry,“ dodává.
14. – 18. století
Trumšajt se nejvíc používal ve 14. – 18. století. Jako mořskou troubu ho ale využívali už staří Féničané. „Používali ho jako signální nástroj k dorozumívání na moři za tmy a za mlhy,“ říká Ingrid Kotenová.
Není to ale dechový nástroj, připomíná spíš basu. Má jednu, někdy dvě struny a hraje se na něj smyčcem. V Čechách byl využíván především v církevní hudbě. „Ten náš pochází z poloviny 19. století a byl používán v ženském klášteře,“ říká muzejnice. Jeptišky prý neměly trubače, a trumšajt jim trubku připomínal.
Podle dochovaných záznamů byl poslední český trumšajtista spatřen na Zemské výstavě v Praze v roce 1891.
Související
-
Jedna postava na každém zastavení a ve výši očí. U Přibyslavi povede kovaná křížová cesta
Novým prvkem v krajině nad Přibyslaví se v příštím roce stane kovaná křížová cesta od uměleckého kováře Petra Štáfla.
-
Stereoskop, obrazárna i klenotnice. V klášteře v Nové Říši zrekonstruovali třetí prohlídkovou trasu
Opatská kaple se skládacím intarzovaným oltářem, dobový nábytek, sbírka obrazů, nově vymalované zdi, opravené podlahy, ale také klenotnice s liturgickými předměty.
-
Nejstarší datovaná výšivka na Moravě pochází ze 17. století. Je uložená v třebíčském muzeu
Muzejní skladiště často skrývají poklady, které návštěvníci expozic a výstav uvidí jen při výjimečných příležitostech nebo vůbec nikdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.