Nakladatelé a knihovna, to je logické spojení. Knihovna Jiřího Mahena zve na besedy se spisovateli

Knihovna Jiřího Mahena v Brně – tedy Ústřední knihovna a čtrnáct poboček – oslaví letos v listopadu 100. výročí svého otevření. K tomu se váže i projekt Literárního salonu v rámci Mahenovy akademie pro 21. století, na němž spolupracují tři brněnská nakladatelství. Kdo s touto myšlenkou přišel, se ptala redaktorka Alena Blažejovská ředitelky Libuše Nivnické.

Čtěte také

Spisovatel, knihovník, dramatik i vášnivý rybář. Vyšla kniha Mahen v množném čísle

„Byla to přímo naše knihovna, zamýšleli jsme se, co přinášet nového,“ vypráví ředitelka knihovny. „Besedy s autory o literatuře, to je knihovní rodinné stříbro. Ale přemýšleli jsme, jak nově na to. A napadlo nás, že bude fajn ty programy soustředit do ucelených bloků, aby to nebyly jednotlivosti, které si čtenáři budou obtížně hledat. Jeden z těch klíčových je literární akademie.“ Tato akademie má v názvu jméno zakladatele knihovny Jiřího Mahena, proč? „Ráda se vracím k Mahenovým myšlenkám. Dnes je to jakoby zaprášená osobnost, ale byl nesmírně nadčasový. I v těch letech, kdy knihovna vznikala, říkal, že knihovna je tu proto, aby vzdělávala a byla přístupná všem. To krédo je platné i v 21. století.“

Projekt literární akademie směřuje do současnosti a k současným autorům, a to právě prostřednictvím spolupráce s nakladatelstvími Druhé město, Host a Větrné mlýny.

Průzkum mezi čtenáři ukázal, že si přejí právě ucelené bloky, proto vedle literární akademie budou k dispozici další bloky věnované historii, ekologii a jiným tématům. „Posun vidím právě v tom, že budeme velmi dobře čitelní a lidé si budou moci najít své oblasti zájmu,“ upřesňuje Libuše Nivnická.

Program pro všechny

Pro které generace bude literární akademie určena? Které generace Knihovnu Jiřího Mahena navštěvují? „Chodí všechny generace,“ říká ředitelka. „A těším se, že tím, že oslovujeme mladé autory, dynamickou mladou tvorbu, zaujmeme všechny věkové kategorie. Někdy se má za to, že do knihoven chodí děti a pak senioři. Není to zdaleka tak.“ Podle statistik navštěvují Knihovnu Jiřího Mahena i studenti a lidé v produktivním věku, publikum literární akademie proto mohou také tvořit lidé napříč všemi generacemi.

Čísla před nástupem pandemie covidu ukázala, že Knihovna Jiřího Mahena uspořádala ročně kolem čtyř tisíc programů pro školy a veřejnost. Projde jí kolem 80 tisíc návštěvníků. „Mám ale ráda výzvy, kde se ještě můžeme posouvat vpřed,“ uvádí Libuše Nivnická.

Radka Lokajová z Knihovny Jiřího Mahena dodává, že knihovna dnes zdaleka není jen půjčovna knih. „Věděli jsme, že se o našich pořadech málo ví,“ připouští. „Sleduje nás docela velká skupina lidí 20+. To jsou lidé, kteří knihovnu po maturitě opustili, ale neztratili ji ze zorného pole. Ale nechodí sem. Říkali jsme si: jak na ně? Možná máme témata, která by je mohla zaujmout. Vedle toho jsou tu lidé mezi 25-40 lety a rodiče. Knihy jsou náš středobod, ale knihovna má mnohem větší potenciál, je to především místo, kde se může scházet městská komunita.“

„Literární salon je na prvním místě,“ připomíná Radka Lokajová, „v Brně máme prestižní nakladatelství a byla by velká škoda s nimi nespolupracovat. To byla první myšlenka. Máme další společenská témata, aktuální, žhavá – pojďme je nabídnout a dívat se do budoucnosti. Ekologie, udržitelnost – to zajímá naši cílovou skupinu. A sledují nás především ženy. Proto vznikl Zelený kabinet. Vedle přednášek a besed to budou praktické workshopy – máme tu prostory, tak proč neudělat bylinkářskou dílnu? Budeme se taky učit kvasit zeleninu podle korejských návodů s Kimchi klubem…Témat je spousta a cílem je naučit lidi chodit na pravidelné cykly.“

Přijede Hanišová i Kučera

Radek Štěpánek z nakladatelství Host zdůrazňuje, že ekologie a zelená témata nejsou jen pro ženy. „Chceme společenskou debatu rozšiřovat a vtahovat do těch témat i lidi, kteří se tam nenacházejí a nacházet by se tam měli. Chceme v tom být proaktivní. V prosinci například přijede Viktorie Hanišová, která se ve své knížce Beton a hlína environmentálním tématům věnuje. Řada našich autorů se věnuje aktuálním celospolečenským, sociálním tématům. Literatura je prostor, který tyto důležité otázky otevírá, popisuje je uměleckým jazykem a tím je může dostat do povědomí čtenářů jinak než literatura populárně-naučná.“

Čtěte také

Environmentální žal mě dostal do paralýzy, pomohla mi až nová kniha, říká spisovatelka Viktorie Hanišová

Radka Lokajová zdůrazňuje, že i předchůdci současných knihovníků stáli před sto lety v bodě „tady a teď“ a dívali se do budoucna. I z dnešního „tady a teď“ se chce Knihovna Jiřího Mahena nejen ohlížet do historie, ale přemýšlet o tom, co bude dál.

„Pořádáme řadu akcí a vždycky hledáme to správné místo,“ uvažuje Michaela Dermauw z nakladatelství Host. „Chtěla bych poděkovat knihovně, protože je to pro nás možnost, jak pravidelně na jednom místě prezentovat novinky, které vydáváme. A líbí se mi ta myšlenka, že se propojíme s dalšími brněnskými nakladatelstvími. Můžeme tak mít zajímavější pořady pro víc lidí a vymyslet i dohromady nějaký pořad.“

Jan Pražan z nakladatelství Druhé město doplňuje, že úspěšný autor Štěpán Kučera, který byl nominován na Magnesii Literu za prózu, přijal pozvání na prosincový program a bude svou novou knížku prezentovat společně s Viktorií Hanišovou. „Myslím si, že dojde k zajímavému setkání autorů, kteří by se jinak pravděpodobně na stejném pódiu nepotkali.“

Když je v Brně knihovna i nakladatelé

„Kde jinde než v literatuře se potkávat a spolupracovat,“ soudí Radek Štěpánek. Nakladatelství Host a Druhé město společně vydali například první čtyři básnické sbírky Ivana Blatného, knihu Krvavý Bronx… „Ale tohle je novinka, protože máme plán to dělat dlouhodobě,“ vysvětluje, „a hledat průsečíky i mezi lidmi, kteří by se jinak těžko potkávali. Možná na festivalu ano, ale tohle je v režii knihovny a nás. Uvidíme, co to přinese, jak to bude oblíbené. Je na nás, jak si to namícháme, a to je pro nás výzva. I my můžeme být překvapení.“

Čtěte také

Cervantes v alžírském zajetí? Je to barvitý příběh, který si zasloužil zpracování, říká spisovatel a novinář Štěpán Kučera

„Jsme zavalení informacemi,“ přemítá Radka Lokajová, „ale můžeme být tím místem, které pomáhá informace třídit a kriticky o nich přemýšlet. A doufáme, že můžeme být i místem, kde člověka něco inspiruje.“ Právě nakladatelství Druhé město, Host a Větrné mlýny vnímá knihovna jako progresivní. Vydávají knihy zajímavých autorů, i prvotiny, ale vyvážejí je spíš ven za hranice Brna. „Oni jsou v Brně a my jsme v Brně – nakladatelé a knihovna, to je logické spojení. Jenže to zatím nikoho nenapadlo,“ směje se Lokajová.

Brno má podle Jana Pražana velký potenciál. Brněnští autoři, ať už z Druhého města, nebo z Hosta, se často objevují například v soutěži Magnesia Litera. „Literatura, kterou vydáváme, je pravidelně oceňovaná. A tito autoři do Brna rádi přijedou, přivítáme je v domovské náruči,“ říká.

Literární salon by se měl konat jednou měsíčně, pokaždé úterý. Podobně – zhruba jednou či dvakrát měsíčně – by se podle Radky Lokajové měly objevovat další pořady. „Třeba Historický klub by měl mít čtvrtek. Doufám, že se to postupně usadí,“ objasňuje. „Ale záleží to i na účinkujících, máme spoustu volných pořadů mimo tento rámec. Přizpůsobujeme se, je to pořád pokus a omyl. Jsem moc ráda, že celkově tu nevzniká pocit konkurence, ale naopak spolupráce a spojování sil. Neznamená to, že je vstup zakázán jiným nakladatelům.“

Pořady Druhého města, Hosta a Větrných mlýnů se však budou konat vždy v úterý. Nejbližší Literární salon se uskuteční 18. října, kdy vystoupí společně Jiří Kratochvil, který v Druhém městě vydal sbírku povídek Škrtiči bohyně Kálí, a Markéta Hejkalová, jejíž právě vycházející román Dům pod náměstím vydalo nakladatelství Host. V úterý 15. listopadu bude uveden nový román Zahrada od autorky, kterou zastupuje Host, Petry Dvořákové.

Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.