Nechat přírodu nadechnout. Ubrání se Novohradské hory před dravým turismem?
Novohradské hory zůstávají pod slabší zákonnou ochranou krajinného rázu formou přírodního parku. Zatímco se vláda připravuje na vyhlášení CHKO Krušné hory, CHKO Soutok a nového Národního parku Křivoklátsko, Novohradky zůstávají ve stínu sousední Šumavy. Malé pohoří, které se ve své větší části rozrůstá jižně k Dunaji, stojí vcelku správně stranou pozornosti. Znamená to ale také větší křehkost a náchylnost k poškození dosud zachovalé přírody.
Do Novohradských hor se jezdí hlavně za poutní krajinou, romantickými toulkami, na kolo, dětské tábory a za čistou přírodou. Turistická infrastruktura, ale i zastavěnost oblasti, je nízká. Kraj byl výrazně vylidněn po válce a velká plocha vězela několik desetiletí za dráty. Výsledkem je, podobně jako u vojenských újezdů, přírodně mimořádně cenná lokalita. Není divu, že takový prostor láká k většímu turistickému využití a ekonomickému zhodnocení čistého prostředí.
Naposledy se Biologické centrum Akademie věd České republiky zaměřilo na Rybolov na Pohoří. Jde o soukromý byznys, který dělá z unikátní historické nádrže na splavování dřeva, která se ekosystémově blíží šumavským ledovcovým jezerům, obyčejný rybník, jakých máme v Česku tisíce.
„V Novohradských horách pramení řeka Černá a řeka Malše, které vtékají do Římovské nádrže. Ta zásobuje pitnou vodou půl milionu lidí. Voda je velmi čistá, to se může do budoucna změnit,“ vysvětluje profesor Karel Šimek z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR. „Jsou tu asi největší populace v přepočtu na čtvereční kilometr chráněné střevle potoční. Část Pohořského potoka nad Jiřičskou nádrží je unikátní systém. Nádrž udržuje vysokou hladinu podzemní vody a umožňuje tvorbu rašelinišť výš proti proudu přítoku,“ dodává Šimek, který je také členem spolku Krajina Novohradska.
Nejcennější je podle Karla Šimka v Novohradských horách horské bezlesí, kterého bylo v minulosti daleko víc. „Zbyly z toho krásná refugia a vrchovištní rašeliniště, žijí zde všechny chráněné denní druhy hmyzu jako na Šumavě, jako žluťásek borůvkový, perleťovec mokřadní a další. Jsou tam i malé plochy rašeliniště, kde roste kleč a borovice blatka. Je tam třeba kýchavice Lobelova, běžná v Alpách.“
S tím, jak odešli lidé, kteří v horské krajině extenzivně hospodařili, začala krajina postupně zarůstat a pomalu pohlcuje i zajímavé buquoyské aleje. „Je tam například komponovaná krajina pod Novými Hrady, která vznikla z původní bažantnice. Jsou tam tři sta let staré aleje, které bohužel pomalu v některých místech degradují. Buqoyové ty aleje dělali osově. Na konci osy vždy něco bylo. Ze zámeckého parku v Nových hradech vede hlavní osa na vzdálený obelisk na Kapinosu. Další alej vede k Žofínskému zámečku a další je zarostlá k Žofínskému pralesu,“ popisuje cesty roubené javory a lipami místní patriot a arborista Aleš Kurz.
„Novohradské hory mají v kontextu historie rodu Buquoyů, Sudet a odsunu vlastní pošramocenou identitu. My se ji snažíme uchopit a pracovat s ní dál,“ popisuje působení spolku Krajina Novohradska Alešův syn, architekt Jan Kurz. Myslí si zároveň, že krátkodobá návratnost developerských projektů, jako například hrozícího apartmánového domu v Černém údolí, krajině nic nepřinese. „Možná to nejlepší, co můžeme udělat, je ustoupit a nechat přírodu nadechnout. Udělat krok zpátky a nechat krajinu a život v ní jít vlastní cestou,“ dodává Jan.
„Novohradské hory jsou úžasným zachovalým biotopem s vysokou koncentrací zvláště chráněných druhů. Je to lokalita, která je trochu mimo hlavní pozornost veřejnosti a je to tak dobře,“ potvrzuje ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Na tomto území je momentálně jedenáct maloplošných zvláště chráněných oblastí. O chráněné krajinné oblasti tu bylo uvažováno už před koncem minulého režimu. V roce 1994 se ten návrh dostal až na vládu, kde byl nakonec stažen,“ popisuje historii diskusí o vyšším stupni ochrany na Novohradsku ministr a potvrzuje, že vnímá, že některé místní samosprávy mají z tlaků na turismus obavy.
„Samosprávy mají nástroje ve svých rukou formou územních a regulačních plánů. V lokalitách chráněných oblastí diskuse probíhá s orgány ochrany přírody, které mohou formovat rozvoj tak, aby byl zachován charakter krajiny,“ uzavírá Petr Hladík z KDU-ČSL.
Jaké solitérní stromy jsou kromě alejí v novohradské krajině rozprostřeny? Jak ovlivňuje sportovní rybolov a krmení ryb kvalitu horských vod? A mají mít Novohradské hory vyšší stupeň ochrany? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
