Nedostatek, ať peněz, času nebo lásky, nás dokáže dostat skoro až na hranici mentální retardace

Finanční poradce Radim Frolík je dnes naším hostem. Jak byste definoval nedostatek peněz v kontextu dnešní společnosti?
Nedostatek ovšem nemusí být jen finanční, ale někteří z nás si ho mohou představit i třeba v podobě nedostatku času, nedostatku lásky nebo nedostatku sociálního kontaktu, prostě na každého nedostatek působí trošičku jinak, ale má vždy podobný efekt. A to, že v záležitosti, na kterou se soustředíme, býváme více nemotorní a méně se nám daří.

Čtěte také

Měli bychom si odkládat 10 až 20 procent z příjmů na budoucnost, doporučuje zkušený finanční poradce

Všichni to známe, když bychom chtěli podat nějaký dobrý výkon, soustředíme se až příliš a pak to pokazíme. A tak to je, i když se hodně soustředíme na to, že nám něco chybí. Takže nedostatek, to chybění něčeho, bych popsal jako takový šum, který nám v pozadí hlavy hraje a neumožňuje nám úplně nechat vyplynout našeho vnitřního genia.

Hledala jsem různá čísla. A lidí, kteří jsou v příjmové chudobě, je prý 12 procent. Těch, kteří neušetří, je ale až 40 procent, což je poměrně vysoké číslo. A jsou tu i lidé, kteří potřebují potravinové banky a sociální bydlení.
To jsou docela znepokojivé čísla. A je to znepokojivé i z toho důvodu, že v podstatě onen nedostatek nepůsobí jen na naši peněženku, ale hodně působí třeba i na naši inteligenci.

Doporučuji vždy aspoň jednou za půl roku jít za šéfem a zkusit ho poprosit, jestli by vám nepřidal. Kdo se nezeptá, ten nic nezíská.
Radim Frolík, finanční poradce

Je jedna taková hezká studie, myslím z Indie, kde zkoumali, jak nedostatek peněz působí na zemědělce a farmáře. Dělali jim IQ testy těsně po sklizni, kdy měli všeho dostatek, měli peníze. A potom udělali druhý test těsně před sklizní. To už bylo období, kdy jim peníze docházely a čekali na to, až sklidí.

Čtěte také

Dnes je jednodušší někoho podvést po telefonu, než vykrást garáž nebo sklep, tvrdí finanční poradce

A rozdíl v jejich IQ byl v průměru někde okolo 15 procent, což je u člověka, který má průměrné IQ, někde na té spodní hranici. Tak ho nedostatek dokáže dostat skoro až na hranici mentální retardace.

To znamená, že když jsme ve strachu a máme opravdu tíživé obavy, tak hloupneme?
Dá se to tak říci, doslova hloupneme. V podstatě pro tuto skupinu mohou být některá rozhodnutí velice iracionální. V případě, že bychom nějakou finanční rezervu měli a nemuseli řešit nedostatek, onu tíživou situaci, tak bychom se rozhodli třeba úplně jinak.

Dnešní doba je velice vyzývavá. Musíme být bohužel na trhu práce velice nekompromisní a hledat si své místo. Někdy je potřeba poodstoupit a zamyslet se, jestli není cesta někudy jinudy.

Radim Frolík a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Souhlasíte s tím, aby si lidé v zaměstnání říkali o tolik peněz, kolik potřebují?
Určitě. Já si myslím, že to je věc, kterou by měli dělat všichni pravidelně. Doporučuji vždy aspoň jednou za půl roku jít za šéfem a zkusit ho poprosit, jestli by vám nepřidal. On vás sice dost často odmítne, ale třeba potřetí, počtvrté už z něj něco kápne. Říká se, že člověk musí být trošku oprsklý, aby někdy dosáhl toho svého. A kdo se nezeptá, ten nic nezíská.

Celou radioporadnu s finančním poradcem Radimem Frolíkem si můžete poslechnout v našem audiosrchivu.