Neexistující místa. Nejsou na mapách, ale stojí za to je navštívit i na 360° snímcích
Výtvarník a urbanista Jan Trejbal a jeho hosté prochází místa, která nejsou na mapách a ani v širším povědomí. Proto mohou poskytovat větší prostor k imaginaci – k dotýkání se jich a k jejich interpretaci. Během čtyř setkání se dostanou do zaniklého kamenného amfiteátru, na dno řeky Vltavy, do podzemí kláštera nebo na zatím opuštěnou periferii města.
Místa, která Trejbal navštíví s odborníky a profesionály z vědních a uměleckých oborů, nejsou zanesená v turistických mapách. Nezmiňují je ani GPS aplikace ani obecné povědomí. A přesto, nebo snad právě proto jsou to lokality působivé.
Ke každému místu vznikla i 360° fotografie. Doplňují tak každý ze čtyř dílů Trejbalova uměleckého dokumentárního cyklu, který nese podtitul O cestách až na hranice naší představivosti.
1. díl
Na úvod se Jan Trejbal vydal do Divoké Šárky na okraj Prahy. S přírodovědcem a spisovatelem Jiřím Sádlem a archeologem Petrem Medunou se dostává ze známé periferie tajnou odbočkou z cesty do areálu rozsáhlého amfiteátru, postaveného snad v 19. století.
Po vyčerpání všech faktografických údajů pak společně rozšiřují hranice naší představivosti, což je korunováno náhodným setkáním s dívkou sedící na prameni.
2. díl
V druhém díle se Trejbal brodí po toku malého potoka až na dno samotné Vltavy. Doprovází ho hydrolog Ondřej Simon a krajinný inženýr Martin Sucharda.
Dostat se až na dno Vltavy je možné díky rozšiřujícímu se odbornému pohledu specialistů, stejně jako přiznání pro onu oné germánskou Wilt-ahwu – tedy dravou vodu. Cesta končí svůj tok na Trejbalem objeveném novém ostrůvku, který se snad stane příkladem pro ideu Obytné řeky.
3. díl
V třetím díle se Trejbal vydává do podzemí. Konkrétně do podzemí známého kláštera, který je od 10. století úzce spjatý s osobou svatého Vintíře.
Život tohoto poustevníka, lokátora a mystika je od středověku předmětem hagiografických legend. Dva profesoři ze dvou různých oborů – prorektor Univezity Karlovy Jan Royt, který se zabývá mimo jiné křesťanskou ikonografií, a výtvarný umělec a performer Miloš Šejn – se pak v románské kryptě pokoušejí přijít nejen na základní otázku, kde je světec pohřben, ale dostávají se skrze zcitlivění až k filozofickým a uměnovědným otázkám z pohledu tradičních hodnot.
4. díl
Poslední díl přivádí Trejbala a jeho společníky do zaniklého zahradnictví, kde se dnes mísí pozůstatky původního účelu areálu, strach z přežití nebo zvuky vlaků a koňských kopyt.
V závěrečném dílu cyklu se pokusí dočasně osídlit městskou periferii, která se sice těší zájmu novodobých romantiků, části přírodovědců a samozřejmě developerů... Ale na zájem například ze strany výtvarných umělců, kurátorů nebo filozofů stále čeká.
Působivou divočinu popisují dvě doktorky z oblasti dějin umění a digitální filozofie, Marie Foltýnová a Dita Malečková, většinou z pohledu post-apokalyptického.
Jan Trejbal je urbanista a výtvarník. Založil projekt Neolokátor, který se zaměřuje na mezioborovou tvorbu odborných studií. Trejbal má za sebou výstavy, studie a návrhy, jak upravit krajinu ve vybraných lokalitách. Dlouhodobě se věnuje pedagogické činnosti, především na AVU Praha, FA ČVUT a nyní na UMPRUM Praha. Pro Český rozhlas Vltava připravil pořad Reflexe. Kulturní krajina.
Související
-
Ochrana přírody se kvůli současné situaci potýká s nedostatkem peněz
Nouzový stav v České republice negativně doléhá na záchranu volně žijících zvířat. Zlepšení kvality ovzduší je jeden z mála pozitivních dopadů současné pandemie.
-
Pokud se má očištění vody od pesticidů nechat na přírodě, potrvá to léta, varuje odborník
Pesticidy zůstávají ve vodě roky. Jak přesně chemické látky a jejich kombinace působí na lidské zdraví z dlouhodobého hlediska, se přesně neví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
