Negativní zprávy přichází ze všech směrů. Nedivme se, že mají děti úzkosti, konstatuje ředitelka Linky bezpečí Petrášková

Linku bezpečí vymyslela původně paní Baudyšová jako pomoc týraným dětem. Kam jste se posunuli za těch 30 let? Hlavně v tématech, která děti trápí.

Čtěte také

Linka bezpečí funguje v Česku už 30 let. Dříve jsme s dětmi řešili vztahy, dnes jsou to psychické potíže, říká Dudáš

Není to posun úplně za 30 let, událo se to už před lety, kdy se ukázalo, že děti mají mnohem více problémů a potíží, o kterých by potřebovaly hovořit. Takže z toho jednoho tématu týraných dětí se poměrně rychle stala prostě krizová linka, kdy dítě může volat s jakýmkoliv problémem, který si v tom vějíři dokážete představit.

Kde vidím velký posun, je to, že jsme před lety reagovali na mobilní telefony, které taky nebyly úplný standard, a spustila se e-mailová poradna, následně chat. Takže jdeme s dobou, byť ty děti, musíme si říct, nás trošku předbíhají. 

Které hodiny a dny jsou nejvíce zátěžové? Jinými slovy, kdy mají i rodiče zbystřit pozornost vzhledem ke svým dětem?

Rodiče by měli bystřit pozornost pořád. (směje se) Ale co se týká dětí, ty spíš volají, když skončí škola. Takže dejme tomu, že špičky ve všední dny jsou od dvou do devíti, desíti. Podle toho jsou taky i naše směny obsazeny konzultanty. No a pak jsou zajímavé samozřejmě noční o víkendu, takže pátek, sobota.

Na straně života

Jsou témata, která jsou velmi těžká. Myšlenky na smrt, sebevražedné pokusy – i s takovými věcmi se děti na Linku bezpečí obracejí. Je ve vašich možnostech ve chvíli, kdy konzultant na lince usoudí, že je dítě v ohrožení života, nějakým způsobem překročit anonymitu?

Čtěte také

Nedostatek odborníků ještě potrvá. Dětem ale můžeme pomáhat i tím, že se k nim chováme s respektem a bereme je vážně, radí dětský psycholog

Určitě to se děje, protože jak říkáme, Linka stojí na straně života. Dítě, které volá, tak prakticky zemřít nechce, to by nevolalo. To je teorie, kterou se řídíme, a v momentě, kdy je potřeba zasáhnout, zasáhneme.

Ve většině případů to dítě konzultant umí přesvědčit, aby vystoupilo z anonymity, aby opravdu řeklo jméno, číslo, adresu, a my už tam potom můžeme vyslat záchranný systém nebo složku, která je potřeba. A když to dítě nechce nebo třeba upadá do mdlob, omdlívá a podobně…

Mám si představit, že to dítě už třeba požilo nějaké prášky?

Třeba. A tam potom není s kým a o čem diskutovat. Tam je to jasné.

Témata se určitě změnila. Nezměnily se asi věci, které trápí děti v dospívání – sexualita a tak dále –, ale určitě přibyla šikana, kyberšikana… Co ještě?

Šikana úplně nepřibyla, byla i za našich časů, ale buď se o tom nemluvilo, nebo nebyla v takové míře. Ale šikana je tady dlouhodobě. Co se týká témat, která přibyla – jsme krizová linka, takže nám určitě nezavolá dítě, které se cítí dobře, má fajn rodinu a má, co potřebuje.

Volají děti s poruchami příjmu potravy nebo třeba děti, které si neví rady se svou sexuální orientací

Volají děti s poruchami příjmu potravy nebo třeba děti, které si neví rady se svou sexuální orientací nebo mají panické ataky strachu. Vezměte si, co se na nás valí dnes a denně z televize, z rozhlasu, kde je pořád válka na Ukrajině. Předtím to bylo tři roky v kuse všechno o covidu a podobně.

Klimatická katastrofa…

Čtěte také

Děti nejvíce trápí psychické potíže, s tím souvisí sebevražedné myšlenky, říká Soňa Petrášková z Linky bezpečí

Ano, taky. Děti ne všemu rozumí a je to tam dnes a denně, je to na všech programech, na všech kanálech, z úst různých lidí různé pohledy, ale vesměs nic pozitivního. Takže se pak nedivme, že děti mají stavy úzkosti a pak hledají odvahu a zavolají na Linku bezpečí.

Protože neví, proč přišla smrt, co to znamená ten covid, proč jsou najednou rodiče doma, proč se dohadují, když přece nikdy peníze doma neřešili a podobně.

Rodičovská linka

Mně se velmi líbí, že máte i rodičovskou linku, neustále rozšiřujete svoje portfolio. Co trápí rodiče, když vám volají? Ti tedy nevolají 24 hodin denně, jak jsem pochopila. 

Čtěte také

Děti nejčastěji trpí úzkostí ze školy, vztahů nebo kvůli rodinným problémům. Je potřeba s nimi mluvit, radí psycholožka

Nevolají. Tím neříkám, že nepotřebují pomoc, ale tu linku máme z provozních důvodů na 12hodinovou směnu a do budoucna uvažujeme o rozšíření. Je to pořád krizová linka, která je ale poradenského charakteru, takže se tam rodič dozvídá třeba i právní minimum a podobně.

Řeší se tam nepříjemné věci, ale pořád je to ta třetí osoba, pořád se to téma týká dítěte. Takže třeba rozvodové a porozvodové nastavení režimu rodiny nebo šikana ve škole, kdy škola neřeší to, co má, nebo chybí následná péče pro dítě… Rodiče si prochází celou řadou témat a je dobře, že to číslo využívají.

Dostávají konzultanti a konzultantky od dětí zpětnou vazbu? Jak je Linka bezpečí financována? A s jakými tématy pracují podcasty Na tenké Lince a Utržené sluchátko? Poslechněte si celý rozhovor!