Nejlepší prevence zánětu žil je dostatek pohybu

V dnešní době mohou záněty žil postihnout každého. Nejvíce ohrožené jsou ženy, které používají hormonální antikoncepci nebo lidé, kteří dlouho cestují. Zánětu žil je možné předcházet. Žilní pumpa funguje nejlépe, když pracují naše svaly. Pomalá chůze v rozumné míře je v tomto ohledu velmi prospěšná. Pokud jedeme na delší cestu autem, je na místě dobře rozvrhnout cestu tak, aby byl čas se po cestě projít a nohy dát na chvíli do vyšší polohy.

U dálkových letů nebo cestování autobusem je nebezpečí trombóz a zánětů žil velké. Je dobré několik dní před cestováním užívat kyselinu acetylsalicylovou na snížení srážlivosti krve (léky typu Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin apod.), případně doplnit venotonika na podporu žilní nedostatečnosti. Ale hlavně je před dlouhou cestou na místě zakoupit stahující elastické punčochy. Je nutné takto žilám a nohám pomoci, aby krev nestagnovala a neudělal se trombus. Pomoci mohou do určité míry i gely s obsahem heparinu.

Zánět žil povrchových a zánět žil hlubokých

Při podezření na vznikající zánět žil dolních končetin bychom neměli otálet a urychleně navštívit svého praktického lékaře. Na postižené končetině se objeví otok se zarudnutím a postižení trpí bolestmi. Jako laici ale nejsme schopni poznat, jestli se skutečně jedná o zánět žil, a pokud ano, tak do jaké míry je povrchní nebo již přechází do hlubších struktur žilního systému, kdy léčba musí být již razantnější a cílenější.

U zánětu hlubokých žil noha jednostranně velmi oteče hodně, je zarudlá a bolí při chůzi i došlápnutí. Může se objevit i teplota. Při podezření na toto onemocnění lékař pacienta odešle na duplexní sonografické vyšetření hlubokých žil, aby se zjistilo, jak velký úsek žíly je ucpaný trombem (krevní sraženinou, pozn. red.) Poté je nutné co nejrychleji nasadit antitrombotickou léčbu. Z hlubokých trombů v dolních končetinách totiž vzniká velké nebezpečí embolizace, kdy se sraženina (trombus) uvolní a ucpe některou z tepen nebo plicní řečiště. Se zánětem hlubokých žil bychom proto měli vyhledat lékaře i na dovolené v zahraničí. Léčba pak mimo jiné vyžaduje klid a noha se znehybňuje.

U zánětu povrchových žil na lýtku pozorujeme zatvrdlý červený flek kolem žíly, který je obzvláště viditelný, pokud má někdo křečové žíly. U povrchových žilních zánětů není takové nebezpeční embolizace, přesto by i při tomto onemocnění noha měla být zabandážovaná kompresivním obvazem. Záněty žil bychom měli léčit v klidu doma a rozhodně s tímto onemocněním nechodit do práce.

Do určité míry se jedná i o genetický problém

Mnoho pacientů má navíc pro vznik zánětu žil dolních končetin dispozice. Poznáme je podle varixů na nohách, které vidíme pouhým okem. Dispozice ke křečovým žilám jsou dědičn.

U křečových žil (varixů) je porušená stěna cévní. Pak už stačí dlouhodobý stoj nebo sed, traumatizace dané končetiny nebo dlouhodobé ležení, dojde ke stagnaci krve v žilním systému a vznikne zánět žilního systému. Obzvláště náchylní k tomuto onemocnění jsou lidé s tzv. leidenskou mutací, kterým navíc hrozí vznik žilní trombózy. Ti by měli mít sebou na delší cestu pro jistotu i injekci heparinu, který krev naředí a zabrání vzniku zánětu.