Nejvtipnější počítačová hra? Asi major Šatochin, který se snaží zneškodnit Ramba, říká herní expert Jaroslav Švelch
Výpočetní středisko sirkařského podniku Solo Sušice bylo místem, kde malý Jaroslav Švelch usedl v druhé polovině 80. let poprvé k počítači. Fascinace tímto strojem, respektive počítačovými hrami, mu zůstala. Dnes patří mezi přední historiky tohoto oboru a na FAMU nedávno pomáhal založit nový obor Herní design. I o něm mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
„Včera večer jsem se nechal zakousnout zombíky, protože jsem potřeboval prostudovat, jaké to je,“ odkazuje Jaroslav Švelch k počítačové hře Resident Evil 2, již právě rozehrál. Nebyla to ovšem žádná noční kratochvíle, nýbrž studijní „gamesa“ – Švelch se teorii a historii počítačových her věnuje na odborné úrovni, vyučuje ji na Univerzitě Karlově, píše o ní odborné studie a knihy a aktuálně se detailně zabývá monstry v počítačových hrách, o kterých chce v nejbližší době vydat knížku. Na poličce ji zařadí vedle své třísetstránkové publikace Gaming the Iron Courtain – Obehrát železnou oponu, v níž zkoumal historii a nejrůznější aspekty počítačových her i komunit v Československu.
„Zajímalo mě na tom, že lidi museli překonávat překážky, aby se k počítačovým hrám dostali. Počítače si nechali složitě dovážet ze západu anebo je kupovali na černém trhu, a o to urputnějšími uživateli potom byli. Přestože tu neexistoval softwarový trh, vznikly u nás stovky počítačových her. Lidé je dělali pro potěšení a také aby získali respekt v komunitě uživatelů. Na konci osmdesátých let to byly i hry, které si utahovaly z ideologie,“ říká Švelch.
Elektroničtí hobíci s pájkou
Jednou z jeho oblastí zájmu je i analýza humoru v počítačových hrách. Kterou tedy považuje za nejvtipnější? „Asi Šatochina od Stanislava Hrdy z Bratislavy,“ konstatuje. Jejím hlavním hrdinou je major Šatochin z Rudé armády, jehož cílem je zneškodnit Johna Ramba. „Je to parodie na sovětskou propagandu, Šatochin se poprvé objevil ve filmu Osamělá plavba, což byla odezva právě na Ramba. Vypadá, že všechno zvládne, ale ve hře zahyne mnoha ponižujícími způsoby: uhoří, je utopen, udušen. Autoři se tímto sovětské propagandě vysmáli.“
Ve Vizitce mluvil i o tom, jak českoslovenští hráči počítačových her před rokem 1989 vypadali („starší elektroničtí hobíci to uměli s pájkou a hry rozebírali a analyzovali, mladí lidé chodili do klubů ve Svazarmu, užívali si obsah a těšili se, až se k nám přes Polsko a Jugoslávii dostanou nové tituly“), jakým způsobem hry pracují s mytologií („často čerpají z mytologie řecko-římské, severské, kde Vikingové musejí pokořit démony a umrlce, a poměrně nově i z východoevropského „vodnického“ folkloru“) a také o zbrusu novém oboru Herní design. Právě ten se totiž otevírá ve školním roce 2021/2022 na FAMU. Švelch přispěje lekcemi o historii a teorii počítačových her a také řadou cenných zahraničních kontaktů a zkušeností, jež nasbíral během svého pobytu na studijních či pedagogických stážích v zahraničí.
Čtěte také
„Herní design je specializace, která tady chybí. Herní designér není programátor, je to člověk, který vytváří náplň hry, podílí se na scénáři, je to zkrátka takový režisér,“ vysvětluje Švelch. I proto se obor otevírá právě na FAMU. Studenti současně dostanou průpravu v klasických famáckých oblastech jako je animace, střih, kamera či zvuková tvorba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
