Německo nikdy nedodrželo své klimatické sliby. Hnědé uhlí bude spalovat dál, popisuje zpravodaj Polák

Aktivisté obsadili domy a na stromech vybudovali dřevěné boudy, mezi kterými se pohybují po lanech, a také několik tunelů. „Cílem je to policistům co nejvíce ztížit, aby zásah trval co nejdéle. Protože policie musí dbát na to, aby se aktivistům nic nestalo,“ doplňuje s tím, že při protestech u nedalekého dolu před několika lety došlo k úmrtí novináře.

Čtěte také

Energetická krize může vést EU zpět k uhlí. Boj o klimatickou neutralitu ale nevzdá, míní expert

Německá vláda se zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2045 a ukončení využívání uhlí k výrobě elektřiny. Rozhodnutí zemské vlády v Severním Porýní-Vestfálsku vnímají aktivisté jako zradu na závazcích spolkové vlády.

„Klimatičtí aktivisté, se kterými jsem přímo ve vesnici hovořil, říkají, že pokud se bude dál těžit hnědé uhlí, tak není možné zastavit oteplování,“ uvádí Polák s odkazem na cíl udržet nárůst teploty na hranici 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Spolková vláda slibuje, že výměnou za prodloužení chodu uhelných elektráren a těžby v dolu Garzweiler urychlí odklon od uhlí, které by se mělo v Severním Porýní-Vestfálsku přestat spalovat o osm let dříve než v roce 2038, jak bylo původně plánováno. „Aktivisté to vnímají jako zradu ze strany Zelených, kteří dohodu na celoněmecké i zemské úrovni dojednávali. Dostatečně se prý nebili za své programové priority,“ vysvětluje Polák.

Brzy bez jádra

Německá společnost vnímá klimatickou krizi jako jednu z největších hrozeb. Po ruské invazi na Ukrajinu a konci dodávek plynu z Ruska ovšem Německo muselo znovu aktivovat přibližně desítku hnědouhelných elektráren.

Čtěte také

David Klimeš: Uhlí je zpět. A rovnou v hlavní roli

„Už vláda Angely Merkelové se v roce 2021 zavázala, že Německo bude do roku 2045 zcela klimaticky neutrální. Nicméně když se podíváme na minulá léta, tak Německo nikdy své klimatické sliby nedodrželo. A v příštích letech bude spalovat více hnědého uhlí, takže je ani nedodrží,“ upozorňuje Polák.

Přesto už dnes ale Německo polovinu elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, zejména pak z větrných elektráren v Severním moři. „S tím se ale pojí také potíže, například nutnost budování infrastruktury, která by energii dostala ze severu, kde hodně fouká, na jih, kde je německý průmysl,“ podotýká novinář.

Zelení také museli ustoupit v povolení dalšího provozu trojice posledních jaderných elektráren, a to až do dubna letošního roku. Pro byla i většina veřejnosti, která je přitom vůči jaderné energii nedůvěřivá. „Bylo to vidět i po tragédii v japonské Fukušimě. Panuje shoda, že Německo se bez této energie obejde, válka na Ukrajině byla znejistěním pro tuto zimu,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.