„Není důvod, aby tady stálo něco jiného než bobří hrad.“ Proč bojovat proti zástavbě Dalejského údolí?

28. únor 2023

„Není důvod, aby tady něco stálo. Jsme na hranici přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Jsme v ochranných pásmech přírodní památky Dalejský profil a v dnešní době je naprosto neadekvátní na tomto místě stavět,“ říká Jan Gebauer (Žanda), který se v posledních měsících naplno věnuje občanskému spolku, peticím a referendu, které mají jediný cíl – odvrátit výstavbu bytového domu na místě bývalého Trunečkova mlýnu.

Podle Báry Müllerové, která bydlí nad Dalejským profilem, jsou Dalejský potok a údolní niva s lužním lesem na pražské poměry nevídaně divoké a stojí za to je uchovat přesně tak, jak jsou. „Je tu chráněné pásmo potoka a lužního lesa. Rostou tu křivatce, nahoře rostou chráněné bělozářky, takže ta lokalita je významná,“ říká Bára. Na naší procházce mezi padlými kmeny v blízkosti šumícího potoka evidujeme přítomnost bobra, který se na Dalejský potok nastěhoval koncem minulého roku. Není ale sám, kdo by na toku chtěl prosperovat.

Italský investor plánuje naplnit půdorys zřícené stavby jedenácti velkometrážními byty, rozšířit příjezdovou cestu od Řeporyjí, natáhnout inženýrské sítě a zahloubit pod úroveň hladiny potoka garáže. Ani jeden z těchto zásahů podle místních, ale i odborné veřejnosti, do přírodě blízkého chráněného území nepatří.

„To místo je potřeba maximálně chránit, jako se to podařilo na druhé straně údolí ze strany Hlubočep. Mlýn by měl zůstat špuntem proti devastačním zásahům v tomto prostředí,“ naráží Jan Gebauer (Žanda) na mnohem větší pozemek bývalé vápenky, který by se mohl po zprůchodnění příjezdové cesty dostat jako další do hledáčku developerů.

„V Prokopském a Dalejském údolí chodí, když je hezky, i tisícovka lidí denně. Je to prostor pro několik set tisíc lidí z okolních sídlišť, kteří se tu můžou projít, zrelaxovat a zažít ten pocit. Prostor má sloužit veřejnosti. Chodí tu důchodci, maminky s kočárky, běžci. Je to klidová bezpečná zóna bez automobilové dopravy,“ uvádí oba místní s tím, že postavit nechtějí nic. Vyklidily by se odpadky a u Trunečkova mlýnu by se zbouraly staticky nebezpečné části zdí. Zbytek by se dal zakonzervovat podobně jako starý hrad. Po úspěšném referendu je teď míč na straně městské části Praha-Řeporyje.

Jak vypadá divoká údolní niva Dalejského potoka v blízkosti Řeporyjí? Jak se povedlo uchránit před výstavbou pozemek v soukromém vlastnictví v nedalekých Hlubočepech? Jak vypadá bobří hrad vedle bývalé vápenky? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.