Nevnášíme cizorodou látku do DNA, jen ji pozměňujeme povolenými technikami, říká vědec o modifikaci plodin
Vypadá to, že v roce 2050 bude na Zemi žít 9 miliard obyvatel – chronický hlad už teď má víc než tři čtvrtě miliardy lidí. A k tomu se mění klima a ubývá úrodné půdy. Vědci tak museli začít řešit, jak lidstvo nasytit. Nadějí by mohly být genetické modifikace plodin, u kterých ale už koluje mnoho dohadů a polopravd.
Vědec Ústavu experimentální botaniky AV ČR Aleš Pečinka se svým týmem objevil rostlinný gen, který by v budoucnu mohl pomáhat při vylepšování plodin a jejich úrody, například u obilovin.
Čtěte také
Jeho nedávným úspěchem je popsání dvou genů plevele huseníčku rolního, konkrétně genů, které se podílí na vývoji semen. Z objevu zatím těží Spojené státy nebo Čína, kde jsou geneticky modifikované obiloviny povolené.
Pečinka tvrdí, že genomová modifikace rostlin může přinést stabilní výnos v nestabilních klimatických podmínkách.
Předpokládá, že by jejich postup, který přirovnává k roubování, dostane v EU také povolení. „My nevnášíme cizorodou látku do DNA, jen DNA pozměňujeme povolenými technikami,“ říká s tím, že rostliny by tak mohly být např. odolnější proti suchu nebo škůdcům.
Víc si poslechněte v magazínu, kde najdete i další témata:
- Stejná látka může mít různě velké atomy, a tím pádem úplně rozdílné vlastnosti. Trojice vědců, kteří takové látky vytvořili, dostanou Nobelovu cenu.
- Co nám o současném světě prozradí nově objevené zkamenělé larvy prvohorních členovců?
Víc v audiu, Vědou Plus provází Lukáš Matoška.
Související
-
Výzkum geneticky upravené kukuřice
Geneticky upravené plodiny nejsou hrozbou, ale poskytují příležitost pro efektivnější zemědělství, které kromě výroby potravin stále více zajišťuje také energetické...
-
Obavy z hladu se týkají i Evropanů. Za 30 let budeme jíst...
V roce 2050 má podle odhadu OSN lidská populace dosáhnout počtu 9,7 miliardy obyvatel. Řada vědeckých studií tvrdí, že při současném způsobu produkce potravin není ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
