„Nezvané brigádníky“ láká dozrávající ovoce v sadech. Krádeží ale evidují sadaři méně než dříve

Čtěte také

Podzim mi chutná a voní jako skvělá česká jablka, tvrdí předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík

„To, že si někdo v uvozovkách ukradne někde tašku jablek, to asi není až takový problém. Ale potom jsou tu někdy i organizované skupiny, které ovoce kradou ve velkém. A potom jim slouží k dalšímu prodeji. Zatím jsme to letos masivně nezaznamenali, ale jsme teprve na začátku sklizně,“ říká předseda České ovocnářské unie Martin Ludvík.

A doplňuje, že organizované skupiny se s oblibou zaměřují na ovoce, které je aktuálně na trhu dražší, třeba meruňky. Sadaři s tím ale počítají a rok od roku lépe se brání. „Někteří pěstitelé, kteří mají větší sady nebo jsou v oblasti zvýšených krádeží, tak potom skutečně své sady fyzicky hlídají. Ať už pomocí nějaké agentury nebo sami.“

Na své sady dohlíží i Petr Kareš z Ostroměře na Jičínsku. Má výhodu, že má sady na jižním svahu a je na ně dobře vidět.

Čtěte také

České pěstitele jablek válcuje polská konkurence. Hrozí dokonce i plošné kácení ovocných sadů

Když přijede auto s nezvanými brigádníky, jak zlodějům říká, reaguje rychle. „Když je tam vidíte, tak zamknete bránu, odjedete a čekáte, co bude. A zavoláte policii.“

V debatě mezi sadaři padaly v minulých letech i různé další návrhy, jak se zloději zatočit, usmívá se Petr Kareš. „Že byste někomu propíchali gumy na autě a takové věci. Ale to je docela rizikové, protože si pak zaděláváte na problém. I když tady byly takové rady, že když nás ten dotyčný uvidí, tak můžeme propíchnout jednu nebo dvě pneumatiky. V sadě se může stát cokoliv, my náš traktor pícháme každou chvíli.“

Fungují i fotopasti, i když - jak kdy, říká Petr Kareš. „Fotopasti jsme také měli. Ale někdy se vám stane, že je také ukradnou, když ji uvidí.“

Čtěte také

Ovocnáři na Královéhradecku a Jičínsku sklízejí první rané odrůdy jablek. Dozrávají také švestky

Boj sadařů se zloději se přesouvá i do oblasti dalších technologií, některé sady hlídají kamerové systémy napojené na wifi.

Občas ale vyhrají zloději - a někdy je to hodně nepříjemné, krčí rameny Martin Ludvík. „Další věc je, že se občas ztrácí i stromky. Když se vysází mladý sad, tak někteří nenechavci ukradnou i stromky a vysází si je někde na zahradě. Nebo, což je ještě horší případ, pokud je to ve větším měřítku, tak je dál potom prodávají někde na trhu. To je typické zejména pro podzim a jaro.“

Sadaři jsou ale s rostoucími náklady na svou činnost čím dál méně ochotní mávnout nad ztrátou rukou a věří, že se jim podaří svou produkci uhlídat.