O příčinách a důsledcích mnichovské dohody. Jan Tesař: Mnichovský komplex čili Příspěvek k etologii Čechů
Záběr studie historika Jana Tesaře Mnichovský komplex přesahuje téma mnichovské krize a toho, co autor nazývá mnichovským mýtem. Tesař v textu rozkrývá nejen zdroje politické, ale i společenské a kulturní pozadí tehdejších událostí a s charakteristickou břitkostí až sarkasmem popisuje problematické rysy české národní povahy.
Jan Tesař studii dokončil v březnu 1989. Původně nebyla určena k publikování. Vzešla z debat exilové skupiny a předjímala situaci, která nastala záhy, totiž zhroucení komunistického režimu v Československu.
Po více než 30 letech autor své dílo opatřil těmito komentáři, které na jeho přání uvádíme:
V textu je patrná snaha přispět k tomu, aby nastávající převrat nevedl pouze k výměně figur, resp. politického režimu, ale aby nastal duchovní zápas o překonání vad českého charakteru.
Proto podrobuje kritice domácí poměry a vše, co jsme my zanedbali, a politikou velmocí se nezabývá, ačkoli britská politika a francouzská v závislosti na ní k Mnichovu směřovaly.
Čtěte také
Autor si je dnes vědom toho, že ztotožnění Stalinovy politiky s Kominternou je mylné, a přiznává, že minimalizace polského podílu na zradě byla účelová. Výsledkem nadcházející revoluce měla totiž být v jeho představách úzká spolupráce Československa a Polska.
Podle autorova přesvědčení je třeba považovat za začátek druhé světové války již konflikt Japonska s Čínou, který propukl roku 1937. Fakt, že se mnichovská konference konala již v době probíhajících bojů, však studie nezmiňuje.
Patrně nejdůležitější je však i po těch letech námitka vůči soudu Jana Patočky, který Mnichov prohlašuje za poslední promarněnou šanci Čechů. S tím se podle Tesaře smířit nelze.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
„Mnichovem“ jsme přišli o třetinu území a neuvěřitelných 34 procent obyvatelstva
Mnichovská dohoda podepsaná v noci z 29. na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, pro nás znamenala konec první republiky.
-
Kdy vypukne válka? Ptá se polský historik a bohemista Piotr Majewski ve studii o krizi v roce 1938
Historie není nudným výčtem dat, je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský znalec českých dějin Piotr Majewski.
-
Osudová rozhodnutí Edvarda Beneše
Edvard Beneš se zasloužil o stát – to je zákon. Málokterý politik svými rozhodnutími určoval ve 20. století směr Československa tak, jako druhý československý prezident.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
