O původu názvu rozhlas
V letošním roce jsme již mnohokrát připomínali, že rozhlas slaví 100 let od svého založení. Proč ale k označení rádia používáme právě slovo rozhlas?
Slovo rozhlas žije v češtině již od doby národního obrození ve významu rozhlášení, pověst, to, co se rozhlašuje. Přibližně rok po začátku vysílání rádia na území Československa byla společností Radiožurnál vypsána posluchačská soutěž, která měla přinést pojmenování nového komunikačního média.
Která pojmenování se užívala do té doby?
Nejčastěji to byla radiofonie a také anglický výraz broadcasting. Ze slova radiofonie vzniklo zkrácené slovo rádio, které začalo postupně označovat především radiový přijímač.
Z posluchačské soutěže nové pojmenování nevzešlo. Nepodařilo se vybrat přiléhavý název, soutěž skončila neúspěchem. Slovo rozhlas použil redaktor tehdejších Národních listů Richard Durdil, který v květnu 1924 napsal, že broadcasting znamená to, co široké rozhození, rozsévání… a že stanice rozhlásí vše, co se dozvědí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
