Okurky, rajčata i dýně. Vědci našli genetickou zbraň na pomoc zahrádkářům

Virus mozaiky okurek je významný patogen. Škodí více než 1200 druhům plodin, vedle okurek třeba dýním, obilninám nebo okrasným rostlinám. Šíří ho více než 90 druhů mšic a mutuje rychleji než například SARS-CoV-2, původce covidu.

„Kolegové našli způsob, jak ochranu rostlin zefektivnit. Celý proces je mnohem účinnější než doposud,“ vyzdvihuje výsledek rostlinný genetik Aleš Pečinka, oborový kolega autorů studie, který v Halle rovněž působil.

Úspěšnost zvolené metody léčby rostlin vychází z jejich obranných mechanismů založených na krátkých molekulách virové RNA, které vědci pospojovali. Studie vyšla v prestižním odborném časopise Nucleic Acids Research. 

Střihač viru

„Krátký úsek RNA je specifický, slouží jako naváděcí systém. Vyhledá dědičnou informaci viru, kterou pak nastříhá a tím pádem virus zničí,“ popisuje postup molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

Podobně jako u covidu-19 obranu rostliny ztěžují mutace. Když se potkají dvě podobné sekvence DNA v jedné rostlině, můžou se mezi sebou prohodit. „Tento virus je z hlediska změn problematický, má genetickou informaci poměrně malou, v nezávislých částech,“ připouští ale zároveň Pačes.

Rostlinný biolog Aleš Pečinka, herečka Petra Hobzová, moderátorka Martina Mašková a molekulární biolog a bioinformatik Jan Pačes v pořadu Laboratoř|foto:Martina Mašková, Český rozhlas Plus

Ekonomická výhoda

Pokusy se odehrávaly nejen v laboratoři, ale nakonec úspěšně i na živých rostlinách tabáku. Zatímco všechny nechráněné rostliny napadené virem uhynuly, ty, které ošetřili novým antivirotikem, přežívaly ve více než 80 procentech případů.

Právě proto vědci metodu, při níž se RNA viru stává cílem léčby, označují za průlomovou. Ve Spojených státech dokonce už preparát na podobném principu získal povolení ke komerčnímu využití.

„Museli být schopní zjistit, které oblasti dědičné informace viru produkují ty krátké molekuly s největší efektivitou. To se podařilo,“ upozorňuje Aleš Pečinka.

„Když jim jeden kousek viru kvůli mutacím uteče, zůstává šance zasáhnout dalších deset patnáct terčů,“ poznamenává Jan Pačes.

Jak chránit před virem okurky či dýně? Proč mladé rostlinky hůř odolávají nemocem? Může AI přispět k ochraně městské zeleně? Moderuje Martina Mašková. Debatují rostlinný genetik Aleš Pečinka, molekulární biolog a bioinformatik Jan Pačes. Spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.