Pekingské zelí má dobrý vliv na trávení a na sliznice trávicího traktu. Je vhodné i při redukční dietě
Čínské i pekingské zelí jsou velmi zdravé zeleniny. Základní rozdíl mezi nimi je ve struktuře rostliny – pekingské zelí vytváří hlávky, čínské zelí jsou volné listové, případně řapíkaté růžice. I z toho vyplývají základní chuťové rozdíly.
Pekingské zelí obsahuje zejména vitaminy C, B a beta-karoten. Z minerálních látek pak draslík, hořčík, vápník a železo.
Má pozitivní vliv na trávení, napomáhá správnému vstřebávání tuků a podporuje kardiovaskulární systém.
Pekingské zelí je vhodné při zvýšené hladině cholesterolu, arterioskleróze nebo zánětech střev. Doporučuje se při redukčních dietách, protože má velmi nízkou energetickou hodnotu a je lehce stravitelné.
Obklady z jeho listů zklidňují podrážděnou pokožku a bolest hlavy.
Lze ho jíst syrové, vařené, pečené nebo dušené. Jeho vůně je mimořádně jemná a velmi decentní. Používá se jako zeleninová přísada při přípravě nejrůznějších pokrmů – například salátu. Je také základní surovinou při nakládání kimči.
Pekingské zelí se dá výborně skladovat, je to tedy ideální salátovou zeleninou do zásoby pro zimní období.
Do pokrmů se přidává až úplně nakonec, pouze se na minutku osmahne nebo nechá projít varem, aby se propojily chutě. Listy by měly zůstat stále křehké.
Související
-
Kysané zelí bývá označováno za „všelék“. Podle některých by bez něj ani nešlo objevit Ameriku
Archeologové našli důkazy o tom, že se kysané zelí skladovalo už v antických sklepích. V 16. století bylo dokonce tak oblíbené, že si vysloužilo název „všelék“.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
