Petice části obyvatel Trutnova a okolí, nesouhlasí s plánovaným zavezením bývalého lomu Libeč

Čtěte také

Dvě minuty na náměstí a tři minuty do lesa. I to je v Trutnově možné, usmívá se starosta Michal Rosa

Ochránci přírody a část místních obyvatel s navrhovanými změnami ale nesouhlasí, petici za záchranu lomu podepsaly zhruba dva tisíce lidí. Spory vyústily ve veřejnou debatu zástupců radnice s obyvateli. Do sálu na okraji Trutnova přišlo celé užší vedení radnice.

Starosta Michal Rosa z ODS téměř dvěma stovkám lidí připomněl třeba to, že je lom důlní dílo, v majetku města je od 90. let minulého století a kvůli erozi může prý návštěvníkům hrozit nebezpečí. „Ty svahy nejsou nijak zpevněné a dochází tam k pádům kamenů. Současně se ten svah dnes posunul až na hranici lesa, kde hrozí zřícení první řady stromů.“

Lom je proto podle trutnovského starosty Michala Rosy potřeba rekultivovat, za normálních okolností by to stálo 80 až 120 milionů korun. Takovou částku radnice aktuálně nemá, případné využití zeminy ze stavby dálnice by situaci mohlo změnit.

Petice části obyvatel Trutnova a okolí, nesouhlasí s plánovaným zavezením bývalého lomu Libeč. Spory vyústily ve veřejnou debatu|foto:Václav Plecháček, Český rozhlas

„Cílem celého projektu je, aby k rekultivaci lokality došlo za peníze dodavatele stavby, nikoliv za peníze z městského rozpočtu,“ popisuje svoji představu starosta Trutnova.

Při zavážení lomu během výstavby dálnice by se podle něj navíc ulevilo obyvatelům okrajových částí města, těmi by totiž neprojížděly desítky tisíc nákladních aut odvážejících zeminu jinam. „Tak bychom zachytili 35 tisíc aut se zeminou a kameny. Tohle byla hlavní motivace, proč jsme tyto dvě věci spojili. A proč je pro nás výstavba dálnice takovou příležitostí.“

Čtěte také

Město dračí síly, to je Trutnov v okouzlujícím podhůří Krkonoš a údolí meandrující Úpy

Někteří lidé vysvětlování starosty přerušovali nesouhlasnými výkřiky. Především místní při diskuzi namítali, že o změny v lomu nestojí a chtějí místo zachovat takové jaké je.

„Já mám rád, když je tady někde vodní plocha, do které si mohu skočit nahatej. A ta voda je krásně ledová i v létě. To tady nikde jinde nemáme,“ říká třeba Jan Bouček, který bydlí ve Zlaté Olešnici a do lomu podle svých slov chodí zhruba jednou týdně.

Další argumentují tím, že v lokalitě žijí chránění živočichové nebo rostliny. Mezi takové odpůrce patří například Michal Kloz. „Je to určitě zásadní problém. Protože ta rekultivace to místo zcela změní.“

Co bude dál jasné není. Město totiž ještě nemá všechna potřebná povolení a ani zatím nejednalo se stavbaři, jestli by o uložení zeminy v lomu vůbec měli zájem. Pokud ano, svolá starosta další veřejnou debatu. Pokud ne, plánuje radnice lom zabezpečit proti vstupu a případnou rekultivaci odložit.