Pětidenní karanténa je zřejmě nedostatečná, zakončena by měla být negativním testem, říká viroložka Tachezy

11. leden 2022

S nástupem nové varianty koronaviru znovu přibývá počet pozitivních testů. Vláda reaguje masivním testováním ve školách a na pracovištích a zároveň chce předejít tomu, aby vysoký počet lidí v karanténě neohrozil základní funkce státu. „Varianta omikron mění situaci. Tady už se nejedná jen o hrozbu zahlcení nemocnic, ale o rozvrácení infrastruktury společnosti, byť krátkodobé,“ varuje viroložka Ruth Tachezy.

Souhlasí proto se zkrácením karantény pro lidi, kteří se dostali do kontaktu s nakaženým, ovšem při striktním dodržováním ochrany dýchacích cest. Zrušení izolace pozitivně testovaných, kteří by tak mohli chodit do práce, naproti tomu nepovažuje z virologického hlediska za bezpečné, jde však o nouzové řešení.

Bezpříznakoví by za určitých podmínek mohli pracovat. Například zdravotníci pečující o covidové pacienty, protože ty už neohrozí.
Ruth Tachezy

„Bezpříznakoví by za určitých podmínek mohli pracovat. Například zdravotníci pečující o covidové pacienty, protože ty už neohrozí. V žádném případě ale nemohou pracovat s jinými pacienty,“ zdůrazňuje Tachezy s tím, že je třeba vyřešit i to, jak se nakažení bezpečně dostanou do práce.

Čtěte také

Omikron sice zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění, stále je zde ale riziko hospitalizace, zejména u lidí s nedostatečnou imunitou po vyvanutí ochrany po prodělaní nemoci nebo po očkování.

„Předpokládá se, že vlna omikronu by neměla trvat dlouho, ale je to rychlý nárůst, který zasáhne více profesí. Je zde nebezpečí rozvratu infrastruktury,“ opakuje viroložka a varuje před tím, aby se epidemie v budoucnu řídila podle počtu hospitalizovaných.

Připravme se

Tachezy upozorňuje, že intenzivní testování je stále levnější alternativou než případný lockdown. Připouští také, že kapacity PCR testů nebudou na omikron stačit, antigenní testy jsou tak prý lepší než nic.

Čtěte také

„Jsou důležité, abychom mohli pokračovat v relativně normálním způsobu života. Myslím si, že už máme dostatek informací na to, aby stát nakoupil kvalitní testy,“ uvádí s tím, že pro děti jsou potřeba daleko citlivější testy, které odhalí i menší virovou nálož.

U varianty omikron podle nových dat virová nálož vrcholí mezi třetím a šestým dnem, ovšem i týden po projevení symptomů může být stále poměrně vysoká. Pětidenní karanténa je tak zřejmě nedostatečná, navíc by prý měla být zakončena negativním testem, jak doporučuje i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES).

Pokud uvidíme zhoršující se situaci, aplikujeme to, co je připravené a chvíli to vydržíme, tak z toho budeme daleko dříve venku.
Ruth Tachezy

Tachezy zdůrazňuje nutnost dobré přípravy, nástroje typu pracovní karantény je prý dobré mít v záloze, pokud by došlo k extrémnímu nárůstu.

„Pokud se na to připravíme a uvidíme zhoršující se situaci, tak aplikujeme to, co je připravené a chvíli to vydržíme, tak z toho budeme daleko dříve venku. Po všech stránkách si myslím, že ty důsledky budou menší,“ věří viroložka, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Jaké jsou její zkušenost s odpůrci protikoronavirových restrikcí? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.