Petr Hartman: Den protestů odborů se nepřiblíží generální stávce z listopadu 1989
Politici občas prohlašují, že chtějí společnost spojovat, a ne ji rozdělovat. Vypadá to, že Fialův kabinet přešel od podobných slov ke konkrétním činům. Alespoň co se odborů v České republice týká. Českomoravské konfederaci odborových svazů se totiž po řadě rozporů podařilo nalézt společnou řeč s Asociací samostatných odborů. Shodli se na odporu vůči současné vládě. Projevit se to má 27. listopadu.
Právě na toto datum je stanoven den protestů. Symbolicky odkazuje na generální stávku z roku 1989. 34 let po ní by se mělo rovněž stávkovat. Tentokrát ne s cílem svrhnout totalitní režim, ale přimět vládu ke změně konsolidačního balíčku, důchodové reformy či k přehodnocení jejího přístupu k platům ve veřejném sektoru.
Čtěte také
Současný protest se od toho před několika desítkami let bude lišit nejenom svým cílem, ale podle všeho také účastí. Po celém Česku se v pondělí nezastaví život. Do stávky se nezapojí většina lidí.
Dokonce ani ne všechny odborové svazy. Měla by jich být zhruba jedna třetina. Ostatní by měly protest formálně podpořit. Nedá se počítat s tím, že by Prahou pochodovaly stovky tisíc lidí. V některých případech může být obtížné vůbec protest zaznamenat. Jinde si zase odboráři nechtějí proti sobě popudit zaměstnavatele a zdůrazňují, že se bouří proti vládě.
Čeho chtějí odbory dosáhnout?
Odborový předák Josef Středula je tentokrát opatrný a neslibuje největší protest v historii České republiky. Vzhledem k tomu, že mu chybí jednoznačné heslo, těžko přivede davy lidí do ulic.
Čtěte také
Vzrůstající sociální napětí tak podle všeho nevyústí v delší narušení sociálního smíru. Přitom vláda nevyjde nespokojeným odborářům ve všem vstříc. Ústupky se dají čekat pouze tam, kde by protesty negativně narušily život lidí. Týkat se to může nespokojených lékařů v nemocnicích či zaměstnanců ve školství.
Potvrzuje to i pohled do minulosti. Když například železničářské odbory v roce 1997 zastavily dopravu po kolejích a narušily tím fungování země. Stačilo jim vydržet pouhých pět dnů, aby dosáhly svého. Jejich požadavky se týkaly změn ve vedení Českých drah a transformace tohoto podniku. Takže byly konkrétní a zároveň byly podloženy takovou formou protestu, která společnost bolela. Tím vytvořily účinný tlak na Klausovu vládu, která jim vyšla vstříc.
V současné době lze těžko vysledovat, čeho chtějí odbory konkrétně dosáhnout. Hesla o konci levné práce nebo o konci propadu životní úrovně slyší veřejnost z úst odborových předáků už dlouhou dobu. Zatím to nevypadá na to, že by se zmiňovaný konec zásluhou odborů nějak přiblížil. To je také jeden z důvodů, proč většina lidí patrně nepřijme den protestů za svůj a nebude v ulicích a na pracovištích protestovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
