Petr Hartman: Prezident vzkázal vládě, že není automatem na podpis
Prezident republiky Petr Pavel má výhrady vůči úpravě valorizace penzí a zpřísnění odchodu do předčasného důchodu. Přesto příslušnou novelu podepsal. Až vyjde ve sbírce zákonů, začne platit. Ti, kteří očekávali prezidentovo veto, mohou být zklamáni. Ti, kteří vnímali výtky hlavy státu vůči zmiňovanému zákonu, nemohou být překvapeni.
Hlavní odpovědnost za podobu úpravy důchodového systému totiž leží na vládní většině. Ta svoji představu prosadila v obou parlamentních komorách. Hlava státu by jí v tom neměla bránit jenom proto, že o změnách má jinou představu. Ostatně i prezidentovo veto by neznamenalo konečnou. Vládní koalice má dostatečnou sílu k jeho přehlasování.
Čtěte také
Musela by se přitom opět potýkat s opozičními obstrukcemi. Ty nedávno ve sněmovně překonala porušením jednacího řádu. Neučinila tak poprvé. Když Fialův kabinet potřeboval stihnout změnu pravidel mimořádné valorizace penzí, rovněž se dobral k závěrečnému hlasování postupem, který odporoval jednacímu řádu. Tehdy hlava státu nechtěla komplikovat vládě život a novelu navzdory tomu podepsala. Zároveň dodala, že by bylo dobré, aby čistotu legislativního procesu přezkoumal Ústavní soud. Opozice stížnost podala a zatím není známo, zda bude úspěšná.
První prezidentská výtka
V nejnovějším případě podobné výtky z úst Petra Pavla nezazněly. Právě to mohl být důvod k prezidentskému vetu. Když neexistuje, je logickým výsledkem Pavlův podpis pod novelou. Je to postup srozumitelný. Prezident republiky není automatem, který rychle a bez zkoumání souvislostí posvěcuje vládní kroky. Zároveň však nemůže vystupovat v roli člověka, který diktuje podobu jednotlivých zákonů. Podpis pod novelou důchodového systému s publikováním konkrétních výhrad k jejímu obsahu tak odpovídá roli hlavy státu.
Čtěte také
Pochybnosti pouze vyvolává načasování tohoto kroku. Došlo k němu jen pár hodin po vypršení lhůty, se kterou původně počítala vláda. Nedá se jednoznačně tvrdit, že Petr Pavel potřeboval ještě několik hodin k rozhodnutí, zda zákon podepsat, nebo vetovat. Vysvětlení určitého otálení hlavy státu lze hledat v závěru odůvodnění tohoto kroku. V něm prezident apeluje na respektování lhůty, kterou k posouzení má.
Zjednodušeně řečeno. Petr Pavel vzkázal vládě, že pokud hodlá platnost nějakého zákonu prosadit od konkrétního data, měla by ho hlava státu dostat na stůl minimálně 15 dnů před tímto termínem. Přesně tolik času má prezident k rozhodnutí, zda schválený zákon podepíše, nebo ho vetuje.
Určité napětí, které vzniklo kolem postoje Petra Pavla ke změnám důchodového systému, má tedy jasné vysvětlení. Šlo o vzkaz Fialově vládě. Ta nemůže automaticky počítat s tím, že prezident celý schvalovací proces urychlí jen kvůli tomu, aby zákon začal platit tak, jak si to naplánovala vláda.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
