Petr Holub: Čekání na peška. Kdy se vrátí ekonomická prosperita
Každoměsíční příděl ekonomických čísel se stává žánrem, který má blízko k hororu. Například v září se ukázalo, že problémy má průmysl, klesá export i stavebnictví, domácnosti začaly při svých nákupech šetřit víc než dosud. Čeho dalšího se máme obávat? Podle scénáře všech běžných hororů se můžeme těšit na další katastrofu.
Ve skutečnosti není tak zle. Veřejná diskuse o hospodářských potížích připomíná spíše dětskou hru „chodí pešek okolo“. Ekonomové začali někdy v polovině roku 2021 spekulovat o tom, kdy už konečně nastane recese, dlouho se nic nedělo, pak ovšem pešek udeřil a recese spojená se stagnací začala.
Čtěte také
Od té doby se hraje stejná hra v opačném gardu. Pešek zase chodí okolo a naděje, že už konečně do toho bouchne a probudí konjunkturu, se měsíc od měsíce, čtvrtletí od čtvrtletí odkládá. Jednou to ale přijít musí.
Nutno připustit, že tuzemská ekonomika snáší krizové nárazy ze všech evropských zemí možná nejhůř. Existují k tomu ovšem zcela racionální důvody. Prvním z nich je fakt, že v předkrizovém období patřilo české hospodářství v Evropě k těm, která rostla nejvíc. Má tedy odkud padat.
Právě v tom se ukazují nevýhody sázky na to, že blahobyt zajistí průmysl. Může se pak stát, že německé koncerny neseženou ve světě zakázky, pak ovšem utrpí i subdodavatelé. Nejvíc je na objednávkách od Němců závislé Česko.
Až se sníží inflace
Čtěte také
Také stavebnictví trpí v řadě dalších zemí Evropy. Důvodem byl vývoj, který lze nazvat nafukováním cenové bubliny. Dlouhý čas prosperity zvýšil poptávku, ceny rostly, po nástupu krize však už na drahé byty nikdo nemá a výstavba se omezuje.
Česko patří vedle Švédska k zemím, které jsou postiženy nejvíc, k potížím přispělo unáhlené rozhodnutí vlády zrušit daň za nabytí nemovitostí, které otevřelo prostor pro navyšování cen finančním spekulantům.
Dílo zkázy dokonala inflace. Především zdražení energií vyděsilo tuzemské domácnosti, že začaly šetřit. V mnoha případech je ostatně drahá elektřina a plyn připravila o poslední úspory, a tak ani není z čeho utrácet. Nelze popřít, že zdejší vláda k tomu přispěla.
Čtěte také
Nejdříve snižováním daní a zvyšováním platů ve státním sektoru, které se stalo spouštěčem rychlejší inflace než ve většině evropských zemí. Posléze příliš mírnými regulacemi energií, což vedlo v důsledku k tomu, že hlavně elektřina zdražila víc než ve státech s bohatší populací. Všechno bylo špatně, dalo by se shrnout.
Samotný výčet důvodů, proč má ekonomika vážné problémy, může sotva někoho povzbudit. Uklidňující na tom je však vědomí, že Česko trpí dopady konkrétních globálních procesů včetně pandemie a ozbrojených konfliktů, vedle nich také důsledky nedomyšlených či unáhlených kroků národohospodářské politiky. Každý problém jednou odezní, jenom se toho tentokrát sešlo příliš mnoho najednou.
Nepochybně by se však vyplatilo vědět, kdy tedy nastane obrat k lepšímu. Paradoxně právě to je jasné ze všeho nejvíc. Bude to ve chvíli, kdy se sníží inflace včetně přemrštěných cen energií, když díky tomu vyrostou reálné mzdy, když se sníží úroková sazba České národní banky a spolu s ní sazby hypoték i úrokových nákladů průmyslových firem. Jediný problém leží v tom, že se závěrečné dějství odkládá a pešek místo očekávaného úderu jenom chodí okolo.
Asi není třeba výslovně zdůrazňovat, na koho konkrétně se čeká. V opisu lze říct, že návrat prosperity nastane, až se uskuteční konkrétní kroky měnové a rozpočtové politiky českého státu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
